Dívka se v ČR léčila pro podezření na mentální anorexii, její matka však dala na rady lékařů z Ruska a Ukrajiny, podle nichž měla dcera v těle cizopasníky. Znalec uváděl, že dítěti způsobila mučivé útrapy, u soudu svůj posudek ale nedokázal obhájit.

„Je jednoznačné, že matka chtěla udělat to nejlepší pro své dítě. Nebyla prokázána žádná příčinná souvislost ohledně toho, že by svému dítěti ublížila," uvedl v úterý před odvolacím senátem žalobce.

Vysokoškolsky vzdělané ženě hrozilo za těžké nedbalostní ublížení na zdraví až čtyřleté vězení. Trestní oznámení podal lékař z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Přestože příslušná klinika svůj názor ohledně stíhání brzy přehodnotila, trestní řízení už nešlo zastavit a dospělo až k soudu.

Dcera, která se narodila v roce 2001, se od září 2011 dlouhodobě léčila s podezřením na anorexii. Dívku trápilo výrazné nechutenství a bolesti břicha. Ve 12 letech vážila jen 19 kilogramů, což představuje zhruba polovinu obvyklé hmotnosti v daném věku.

Matka jí podle obžaloby za rok 2013 ve 30 případech aplikovala léky proti parazitům a klystýry. Naposledy to udělala na toaletě v nemocnici, kde ji přistihl zdravotnický personál. Lékaři přitom předtím ženě opakovaně říkali, že výskyt parazitů se u její dcery nepotvrdil.

Logické vysvětlení

Obžalované matky se v září zastal Obvodní soud pro Prahu 2, podle nějž ve sporu jde o protichůdné lékařské postoje a diagnózy. Matce prý nelze klást za vinu to, že se snažila dceři zajistit co nejlepší léčbu, což prý u hlavního líčení podrobně a logicky vysvětlila.

„Bylo jednoznačně prokázáno, že obžalovaná se od počátku zhoršujícího zdravotního stavu své dcery na jaře roku 2013 snažila o jediné: zajistit dceři kvalitní lékařskou péči, zbavit ji potíží, zajistit správnou diagnózu," uvedla soudkyně Daniela Reifová.

„Dělala pro to maximum, kdy zdravotní stav konzultovala s nejrůznějšími klinikami v zahraničí, vyhledala postupně lékařskou pomoc obvodních lékařů, léčitelů, specialistů parazitologů v Moskvě, Petrohradu i na Ukrajině a dcera byla hospitalizována i v Praze," popsala v rozsudku.

Podle soudu měla žena právo získat odlišná lékařská stanoviska a měla právo volby. „Není možné obžalované klást za vinu, že se přiklonila k lékařským závěrům klinik na Ukrajině a v Petrohradu a při léčbě dcery se řídila jejich doporučeními," konstatoval a kauzu označil za „typický příklad chybné komunikace, přezíravosti, nedostatku empatie a snahy o konsenzus".

Závěry znalce

„Obžalovaná poněkud svéhlavě a urputně prosazovala svá stanoviska, lékaři její názory a doloženou odlišnou diagnózu ignorovali. Naproti tomu od okamžiku, kdy došlo k dohodě mezi pacientkou, lékaři a rodiči, se zdravotní stav nezletilé začal zlepšovat," doplnil soud.

Obžaloba se opírala o závěry znalce z oboru soudního lékařství, který ve svém posudku uvedl, že matka opakovaně zatížila organismus své dcery. Tento postup vyhodnotil jako mučivé útrapy, protože došlo k celkovému zhoršení zdravotního stavu dítěte.

Před soudem ale vyšlo najevo, že vycházel jen z názoru českých lékařů, dívku sám nevyšetřil a není odborníkem na parazitologii. „Z žádného z důkazů nevyplývá, že v důsledku léčby prosazované obžalovanou došlo ke zhoršení zdravotního stavu dítěte," uzavřela soudkyně.

Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která požaduje náhradu škody ve výši 541 tisíc korun, odkázal soud na občanskoprávní řízení.