Kárná žaloba předsedy pražského městského soudu se podle Puci týká listopadového jednání v kauze tzv. poslaneckých trafik. Králová nejprve označila za nezákonné odposlechy, o něž se opírá obžaloba. Později prostřednictvím tiskové mluvčí své rozhodnutí upřesnila, že za nezákonné považuje jen dvě sms zprávy, které jsou součástí trestního spisu, nikoliv tedy všechny odposlechy.
Neshoda v kauze Vojenského zpravodajství
Ministr Pelikán zase soudkyni vytýká vedení trestních řízení, mezi které patří obžaloba někdejšího šéfa Správy železniční dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv a případ bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka. Šestašedesátiletá Králová se s pražským městským soudem také neshodla v kauze Vojenského zpravodajství, v níž čelí obžalobě olomouckých žalobců i Nečasová. Poté, co soudkyně aktéry případu opakovaně zprostila viny, zpochybnil městský soud její nestrannost, vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a věc jí odebral.
Prověřování rozhodování
Odvolací senát ji zbavil i případu bývalých manažerů Čepra Tomáše Kadlece a Alexandra Houšky. Soudkyně dvojici osvobodila třikrát. Městský soud mimo jiné konstatoval, že senát Králové "zcela ignoroval" právní názor Nejvyššího soudu.
Městský soud rozhodování Králové prověřoval už na jaře, podle dřívějšího vyjádření Vávry se chtěl o případném podání kárné žaloby rozhodnout na podzim po komplexním přezkumu činnosti jejího senátu.
Kárnou žalobu projednává Nejvyšší správní soud, který může soudci podle závažnosti provinění uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce.
