Shromáždění konkrétně zavázalo vedení unie, aby vyčerpalo všechny prostředky, včetně podnětu k zahájení řízení na ochranu veřejného zájmu. Žalobu může podat buď veřejná ochránkyně práv, anebo nejvyšší státní zástupce. Projednává se ve správním soudnictví. V případě soudních funkcionářů by verdikt mohl vést k jejich odchodu z funkcí.

ÚS se proti opakování mandátů postavil před šesti lety kvůli riziku "personální korupce" a přílišnému propojení soudní a výkonné moci. Debata o nálezu však v justici dosud zcela neutichla, což v pátek potvrdil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Soudcovská unie podle Zemanové ví o několika případech místopředsedů soudů, kteří se možná do funkcí dostali v rozporu s nálezem ÚS. Média v tomto kontextu v minulosti informovala o místopředsedovi Vrchního soudu v Praze Stanislavu Bernardovi, který byl po vypršení svého řádného funkčního období dočasně pověřen výkonem pravomocí místopředsedy, a poté znovu jmenován.

"Ta situace nastala na několika soudech, jedná se o vyšší soudy, to znamená nejsou to okresní soudy, u kterých by se případně, v krajních možnostech dalo i předpokládat, že z nedostatku uchazečů se předseda soudu k této možnosti uchýlí," uvedla Zemanová.

Proti opakování mandátů se v pátek jasně vyslovil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, není podle něj vhodné ani to, aby soudci například po vypršení funkcionářského mandátu u jednoho soudu přešli na místo předsedy či místopředsedy dalšího soudu a stali se "profesionálními funkcionáři". Měli by se vrátit k běžné práci soudce, zdůraznil Šámal.

Unie se vyjádřila také pro změnu výběrových řízení na místa soudních funkcionářů. Dosavadní úprava prý nevylučuje libovůli při sestavování výběrové komise. Dále unie doporučila posílit soudy dalšími administrativními a odbornými pracovníky, což přispěje k vyřešení dlouhodobého problému spočívajícího v nerovnoměrném zatížení jednotlivých soudů.