Klaus vyhlásil amnestii 1. ledna 2013 v závěru svého novoročního projevu. Současný pražský zastupitel Michálek v žalobě tvrdí, že 9. ledna téhož roku požádal prezidenta o poskytnutí informací, které se týkaly přípravy Klausova rozhodnutí.

Kancelář odmítla žádost 

Žádost měla podle něj vyřídit prezidentská kancelář, která mu však v zákonné době neposlala do datové schránky žádnou odpověď. Proto podal koncem ledna stížnost na její postup.

Kancelář, kterou tehdy vedl Jiří Weigl, zareagovala počátkem února 2013 tak, že žádost o informace i stížnost odmítla – podle dřívějšího Michálkova vyjádření s argumentem, že prezident nemusí amnestii nikomu zdůvodňovat.

Poskytovat informace do tří dnů

Michálek se jako právník zaměřuje právě na svobodný přístup k informacím. Chce, aby soud rozhodnutí Hradu zrušil a aby uložil prezidentu republiky i jeho kanceláři povinnost poskytnout požadované informace do tří dnů od právní moci rozsudku. Požaduje také náhradu nákladů soudního řízení.

Soud žalobu veřejně projedná v září, tedy více než 3,5 roku poté, co Michálek svou správní žalobu podal. Klause mezitím na Hradě vystřídal Miloš Zeman.

Kontroverzní amnestie 

Klaus kontroverzní amnestii vysvětlil dvacátým výročím samostatnosti České republiky. Podle statistik se dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných.

Nepodmíněné tresty prezident prominul zhruba 20 tisíc lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6471 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla k výkonu trestu nastoupit. Zastaveno bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz, například Progres Investu či H-Systemu. Otázka, kdo byl autorem textu amnestie, zůstává neobjasněna.

Čtěte také: Zastupitelka Hášová si v PRE vydělala 1,2 mil., kritizují piráti