Soud udělil squatterovi z usedlosti Cibulka dvouměsíční podmínku

Devětadvacetiletý muž původem ze Slovenska, který jako nynější pražskou adresu uvedl působiště aktivistů Klinika v Jeseniově ulici na Žižkově, dostal stejný trest ve zkráceném řízení už v květnu – proti trestnímu příkazu ale podal odpor a vyžádal si konání veřejného hlavního líčení. Ani pondělní verdikt není pravomocný; je možno podat odvolání.

Lze předpokládat, že z jeho podnětu se věcí skutečně ještě bude zabývat Městský soud v Praze – Ďuriš se totiž vinen necítí a naopak je přesvědčen, že příkoří se stalo jemu a jeho přátelům. Zástupce vlastníka totiž dříve uzavřenou dohodu zrušil bez udání důvodu – a tak squatteři počítali s tím, že mají pobyt jistý do chvíle, dokud neobdrží žalobu na vyklizení památkově chráněného statku.

Zrušený souhlas

Objekt, kde nejen bydleli, ale podle jeho slov pořádali kulturní akce, debaty, sousedské besedy, tvůrčí dílny, pomáhali s vyklízením zanedbaného objektu a také zahradničili a včelařili, squatteři nejprve obývali se souhlasem zástupce vlastníka. Ten však posléze svůj souhlas zrušil a squattery vyzval k odchodu (a nabídl i pomoc při odstěhování).

U soudu vysvětlil, že hlavně kvůli tomu, že porušovali dohodu a na místě se hromadily odpadky a auta v nevalném stavu; docházelo prý také k rušení nočního klidu. Když squatteři neodešli, vlastník se obrátil na policii.

Ďuriš ale vzájemnou domluvu tlumočil tak, že se přece shodli na vyklizení horní část bývalého statku, načež bude možná další spolupráce – a to squatteři splnili.

Během policejního zásahu v usedlosti Cibulka většina přítomných uposlechla opakované výzvy a v klidu odešla; zadrženi byli nakonec čtyři lidé včetně Ďuriše. Zákrok se nicméně setkal s hlasitou kritikou nejen ze strany squatterů, ale výhrady zazněly i z řad politiků – jak na pražské, tak i na republikové úrovni.

Čtěte také: Policejní manévry na Cibulce přišly na čtvrt milionu