„Lze shrnout, že pro postup žalovaného (gymnázia), který neposkytuje denní formu vzdělávání, v době vydání tohoto rozsudku neexistuje žádný způsobilý právní podklad,“ uvedl asistent předsedkyně pražského městského soudu Adam Wenig.

Co úterní verdikt znamená? Otevře gymnázium své brány? Umožní studentům návrat do školy? A nespustí se tím řada podobných případů jinde v metropoli nebo v celém Česku? „Nevíme nic, nemohu vám k rozhodnutí poskytnout žádné další informace,“ řekla Pražskému deníku s omluvným tónem Kateřina Musilová ze sekretariátu gymnázia. V kanceláři jí zrovna drnčel telefon. „Opravdu jsem se to dozvěděla až z médií,“ dodala s tím, že do konce února probíhají jarní prázdniny.

Soud podle informací ČTK vycházel z toho, že Sněmovna s dalším prodloužením nouzového stavu nevyslovila souhlas. Podle verdiktu není „premisa, že nouzový stav je jedinou alternativou k ochraně zdraví a životů obyvatelstva“, ničím podložená. Pokračování krizových opatření proti šíření infekční virózy covid-19 zajistila Babišově vládě až žádost hejtmanů. Vládní představitelé spoléhají na to, že od března bude platit pandemický zákon, který umožní vyhlašovat další koronavirová omezení. Podle informací z médií už situaci řeší právní oddělení ministerstva školství pod vedením Roberta Plagy (ANO). Krajská hygienická stanice nemá žádné pravomoce, aby školské zařízení opětovně uzavřela, byť podle ředitelky Zdeňky Jágrové může být návrat studentů do lavic z protiepidemického hlediska problematický.

Škola se vyjádřit nechce, spolužáci se zlobí

Pražský deník zjišťoval, co na rozhodnutí říkají žáci Gymnázia Na Zatlance. Redakci se podařilo spojit s jedním z nich. Chodí do prvního ročníku, stejně jako zmiňovaný student, a právě tráví s rodiči jarní prázdniny na chalupě.

Se spolužáky si na sociálních sítích vyměňují názory, co to asi bude pro ně znamenat. „Většina spolužáků je naštvaná, čekají je ve škole nejspíš koronavirové testy, navíc on-line výuka jim vyhovovala,“ říká. On sám však verdikt pociťuje jako ulehčení a paradoxně se do školy těší, i když stejně jako ostatní moc nechápe, co si má o zmiňovaném rozsudku myslet. Po studentu se zmíněnými iniciálami ovšem spolužáci nepátrají, stejné má víc žáků. Nedlouho poté, co se Pražskému deníku podařilo studenta vyslechnout, škola v e-mailu žáky upozornila, že se nesmí do médií vyjadřovat.

„Zatlanka“ sídlící na Smíchově je veřejné čtyřleté gymnázium s více než stoletou tradicí. Dlouhodobě patří mezi nejprestižnější střední školy v metropoli. Zhruba 480 studentů je zde rozděleno do 16 tříd. Škola se specializuje na výuku jazyků a hledá také „stále nové cesty“ ve vzdělávání – otevřela „experimentální třídu s alternativním studijním programem ALT“. Jejím zřizovatelem je pražský magistrát, který se však s aktuálním soudním rozhodnutím rovněž dosud neseznámil.

„Nemáme bohužel zatím příliš informací o případném vlivu usnesení na další subjekty. Rozsudek by měl nabýt právní moci doručením oběma stranám,“ napsal mluvčí Vít Hofman Pražskému deníku a dodal, že oceňuje aktivní přístup Plagova vládního resortu. Ministerstvo školství i zdravotnictví by mělo vydat vlastní stanovisko.

Student prvního ročníku gymnázia se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem a žádal, aby soud škole přikázal obnovit prezenční výuku tak, jak byla uskutečňována do 2. října loňského roku. Gymnázium od 5. října roku 2020 učí studenty distančně kvůli vládním opatřením proti covidu. Nyní fungují bez omezení pouze mateřské a speciální školy. Základní školu navštěvují jen „prvňáci“ a „druháci“.

Babišova vláda slibovala návrat dalších dětí do školy od 1. března, avšak nezdá se, že by byl tento termín dodržen – i proto, že se premiér s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) hádají kvůli podezřelému nákupu testů. Praha spustila vlastní projekt testování. A úterní soudní verdikt dokonale ilustruje, jaké panují ve státě zmatky.

Dotčený nezletilý student s iniciály T. N. z Gymnázia Na Zatlance v žalobě poukazoval také na to, že online výuku školský zákon nezná a že nemůže nahradit prezenční formu. Zároveň namítal, že distanční vzdělání je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem.

„Dle žalovaného žalobce přehlíží, že řada zemí zavedla přísnější opatření nežli ČR a že není možné provádět srovnání jednotlivých zemí a přijatých opatření k určitému časovému okamžiku. Žalobce rovněž pomíjí, že v případě žáků 1. a 2. ročníku základních škol je oproti vyšším ročníkům nezbytná větší účast a dohled učitele k osvojení si čtení a psaní, které jsou předpokladem dalšího studia. Dále žalobce pomíjí, že byla přijata i další protiepidemiologická opatření, která omezila či zcela zakázala provoz určitého typu služeb za shodným účelem, jak tomu bylo a je u zavedení distanční výuky,“ vyjádřilo se podle ČTK u soudu při neveřejném jednání vedení gymnázia k žalobě.

U soudu uspěli i proti hygienikům

Žalujícího studenta zastupoval u soudu advokát Pavel Marek. „Ale nejde nám ani klientovi o napadnutí nějakého stavu kvůli napadání samotnému. Chtěli jsme docílit toho, aby bylo právo dodržováno i za nouzového stavu,“ řekl Markův kolega Otakar Duchek. Ten zároveň tlumočil přání rodičů i nezletilého chlapce neprozradit jeho identitu. Stejně tak se rodina ani zprostředkovaně nechce k rozsudku vyjádřit.

Podle názoru vítězné strany by škola s prezenční výukou měla začít hned. Nejlépe tedy v pondělí 1. 3., kdy v Praze 5 skončí jarní prázdniny. „Otázkou je, zda do otevření školy nepromluví například hygienici,“ řekl Duchek.

Pro Marka a Duchka to nebyl první případ, kdy řešili podle nich nezákonné uzavření škol u soudu. Loni Duchek – jako tehdejší student Právnické fakulty Univerzity Karlovy zastupovaný advokátem Markem – uspěl u soudu s pražskými hygieniky. Duchkovi se nelíbilo, že se Hygienická stanice hlavního města Prahy rozhodla 18. září kvůli prudkému nárůstu počtu nakažených koronavirem uzavřít v hlavním městě právě vysoké školy. Soud mu dal za pravdu, ale školy hned nato zavřelo svým nařízením ministerstvo zdravotnictví.

Na rozsudek už reagovali i ředitelé dalších pražských středních škol. „My si počkáme na stanovisko ministerstva školství a tím se budeme řídit. Vyvolá to ale diskuzi o tom, jestli je distanční výuka legislativně správně, nebo není. Pokud ministerstvo školství vydá nařízení o tom, že tato výuka je správná, musíme jej respektovat. V případě, že by řeklo, že si školy mohou vybrat, pak bychom řešili jako prioritu návrat dětí do škol," řekl Pražskému deníku Jakub Pour, ředitel základní a střední odborné školy a gymnáza EDUCAnet.

„Dali bychom přednost jiné variantě, než navrhuje ministerstvo školství. My upřednostňujeme návrat prvního stupně. Velký otazník je nad 4. ročníky, podle mě je maturant natolik dospělý, aby se pod vedením učitele na dálku dokázal připravit i k maturitní zkoušce. Model návratu s testováním bychom nechali na diskuzi s pedagogickou radou," doplnil.

Prezenčně bychom chtěli jen praktické předměty

„V této zemi mě nepřekvapuje už vůbec nic… Hromadný návrat studentů do škol je v současnosti příliš velké riziko. Učitelé se bojí jít do školy, protože jsou vystrašení, že umírají mladší ročníky. A naši studenti jsou s distanční výukou spokojeni. Jsem přesvědčen o tom, že distanční výuka není vzdělávací katastrofa, když se dělá dobře," prozradil Pražskému deníku Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia.

„Navrhl jsem ministru školství, aby u maturitních ročníků nechal na jednotlivých školách, co vyučovat distančně a co prezenčně. My bychom teď k té druhé formě přistoupili pouze u praktických předmětů, které se vyučují v laboratořích. Dá se to dělat po menších skupinách, které tam stráví delší dobu. Tak bych to nechal až do chvíle, kdy bude situace výrazně lepší," uzavřel.