Do případu se ovšem ještě vložil brněnský Nejvyšší soud, po intervenci šéfa žalobců Pavla Zemana.  Brněnský soud původní rozhodnutí zrušil s tím, že je v rozporu s účelem trestního řízení.

Význam represivní složky 

 „Městský soud paradoxně a očividně proti smyslu trestního řádu odůvodnil zastavení trestního stíhání recidivou,“ uvádí se v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které má Právo k dispozici. Pražskému soudu dává za pravdu v tom, že potrestání na muže nemělo žádný výchovný účinek.

„Pokud se ale v tomto směru nedá do budoucna reálně očekávat nějaká změna, vystupuje do prostředí význam represivní složky řízení,“ uvádí v rozhodnutí Nejvyšší soud. Uložení dalšího nepodmíněného rozsudku by mělo podle Nejvyššího soudu předejít a zamezit další trestné činnosti Josefa O., tedy po dobu jeho pobytu ve vězení.

Městský soud ve svém rozhodnutí poukazuje na to, že předešlý trest v délce 17 měsíců byl pro muže dostatečný, protože podle pražského soudu páchal jenom drobné krádeže. Nejvyšší soud naopak tvrdí, že je vyloučené, aby význam trestu, ke kterému může vést trestní stíhání, bylo poměřováno předešlým trestem. „Vykonaný trest nemůže být posuzován z hlediska toho, zda je dostatečný i za trestný čin spáchaný po jeho vykonání,“ píše s v rozhodnutí Nejvyššího soudu.