Lacina, který loni 22. března ráno tak jako mnohokrát předtím mířil po dálnici D1 ve firemní Škodě Superb do zaměstnání, se 21 kilometrů před Prahou stal účastníkem incidentu, který vzrušil celý národ. Záběry, jež náhodou pořídila dálniční kamera sledující provoz, ukazují černé auto – superb řízený Lacinou – jak náhle vybočuje ze své jízdní dráhy a vráží do menšího auta červené barvy. Byla to Mazda 323, v níž cestoval mladý pár. Jaký zázrakem se nic vážného nestalo ani řidičce, ani jejímu příteli, byť jejich auto vylétlo v kotrmelcích mimo dálnici a zastavilo se na střeše v křovinách.
Lacinův manévr provázený nárazem považoval soud za úmyslnou pomstu za nedorozumění plynoucí z toho, že ho řidička mazdy, jež předtím levým „rychlým“ pruhem předjížděla kamion, donutila zpomalit. Podle soudu se tak dopustil dvou trestných činů – pokusu o těžké ublížení na zdraví a poškozování cizí věci.
Lacina to však rázně odmítá. Tvrdí, že nikomu ublížit nechtěl a posádku mazdy neměl v úmyslu nijak poškodit – byť je pravdou, že před střetem sebe se spolujezdcem v mazdě ukazoval různá gesta. To, co se na dálnici odehrálo, nebylo prý ničím jiným než nezvládnutým předjížděcím manévrem. Se superbem se prý chtěl zařadit před mazdu – a ačkoli je zkušeným řidičem, který před incidentem řešeným v soudní síni najel přes 700 tisíc kilometrů, dopustil se banální chyby. Prostě špatně odhadl vzdálenost. Tedy: žádná úmyslná msta, ale normální bouračka. Vypadala, pravda, děsivě, ale její následky fatální nebyly. A hmotné škody, k nimž došlo, Lacina záhy uhradil.
Otřesné svědectví dálniční kamery
„Je mi líto, že jsem způsobil takhle závažnou nehodu, ale nechápu, že je mi kladeno za vinu, že to bylo úmyslně,“ řekl obžalovaný vrchnímu soudu. „Nikdy jsem nikomu neublížil – a nebylo tomu tak ani v tomto případě,“ zdůraznil a posteskl si: „Je tragédie, co se tady člověku může přihodit…“
Jeho obhájci mají jasné vysvětlení. Jako „dálniční pirát“ byl v podstatě odsouzen bez soudu, ještě v průběhu policejního vyšetřování. Tedy mnohem dřív, než znalci prověřili, jak se vlastně střet odehrál. Poté, co policisté poskytli televizi Prima záznam dálniční kamery, měl prý o vině a nutnosti exemplárního trestu, který by odrazoval i další piráty, jasno kdekdo. Včetně psychologa, jenž později zpracovával na Lacinu znalecký posudek, který byl pro soud významným vodítkem při hledání motivu činu.
„Byla vytvořena určitá legenda o nenasytném manažerovi v silném autě, který se rozhodl přizabít dva lidi,“ konstatoval obhájce Jan Zapotil. „A tomu se vše přizpůsobuje: výpovědi poškozených i svědka, který se pohoršuje nad gangsterským chováním – ale sám nebyl schopen zastavit a zavolat pomoc,“ konstatoval obhájce. Podle jeho kolegyně Lucie Hrdé je přitom zveřejněný záznam tendenční a vůbec nevypovídá o tom, co se doopravdy odehrálo. Jednak se při pohledu z úhlu střet jeví jako boční, přičemž ve skutečnosti zadní část superbu „škrtla“ o předek mazdy, jednak nahrávka prošla úpravami přinášejícími zrychlení obrazu. „Originál má čtyři snímky za sekundu,“ zdůraznila obhájkyně.
Na rozsudku i trestu není co měnit
Vrchní soud v Praze těmto argumentům obsáhle naslouchal, ale neshledal nic, co by mohlo vést ke změně původního verdiktu. Ten je tak pravomocně potvrzen. Odvolací senát na prvoinstančním řízení nenašel nic, co by Krajskému soudu v Praze vytkl – a podle slov soudce Zelenky se plně ztotožnil i s jeho hodnocením důkazů. Odmítá, že by Lacinův manévr byl řidičskou chybou při přejíždění mezi jízdními pruhy; v takovém případě by superb určitě pohyb doprava nedokončil, ale jeho řidič by okamžitě strhl řízení zpět doleva. Současně podle Zelenkových slov odporuje zdravému rozumu, že by náhle chtěl uvolnit levý pruh autům jedoucím za ním,když předtím na ně při souběžné jízdě vedle mazdy nebral ohledy. Odvolací senát tudíž stejně jako soud první instance nenachází jiné vysvětlené nežli akt odplaty. Na rozdíl od mínění obžaloby i obhájců ovšem mají soudci za to, že nešlo o pouhou mstu za nutnost šlápnout na brzdu. Kdyby se nestalo nic dalšího, zřejmě by pak řidič superbu opět zrychlil a pokračoval svou cestou. K afektivní reakci ho přiměla až obscénní gestikulace, kterou si při souběžné jízdě vyměnil s mužem, jenž v mazdě seděl na sedadle spolujezdce.
V té souvislosti stojí za připomenutí, že se účastníky konfliktu na dálnici před Prahou, který opravdu jen zázrakem nevedl k tragédii, se stala trojice vysokoškolsky vzdělaných lidí…
Trest by mohl být přísnější
Soudce Zenka s rozhodností odmítl, že by pětiletý trest odnětí svobody bylo možno hodnotit jako nepřiměřeně přísný – či dokonce „exemplární“ potrestání vynucené veřejným míněním nebo způsobem prezentace případu v médiích. Jde totiž o trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby! A při jeho vyměření včetně rozhodování o umístění do věznice s nejmírnějším režimem soud přihlédl k předchozímu žádnému životu obžalovaného. „Správný a zákonný je i zákaz řízení na sedm let, byť by mohlo být uvažováno i o trestu přísnějším,“ uzavřel Zelenka.
Téměř s jistotou se ještě bude kauzou zabývat dovolací senát Nejvyššího soudu ČR v Brně. Státní zástupce Zdeněk Topinka, jenž odvolacímu senátu navrhoval zpřísnění trestu, sice při odchodu z jednací síně prohlásil, že tohoto mimořádného opravného prostředku využívat nebude – lze ale očekávat, že tato aktivita vzejde ze strany obžalovaného. Ten očekával zprošťující verdikt (případně vrácení věci k projednání před krajským soudem). „Necháme to na klientovi,“ reagovala na dotazy novinářů advokátka Lucie Hrdá. Sám Luboš Lacina se k výroku nevyjádřil sni slovem.
Benešov – Velmi podobná pravomocně uzavřenému případu je podle Zdeňka Topinky z Vrchního státního zastupitelství stále živá kauza manažera Aleše Trpišovského, jenž vešel do povědomí jako „řidič 2222“ – podle nepřehlédnutelné poznávací značky na svém terénním mercedesu. „Tyto případy jsou srovnatelné osobou i provedením,“ řekl včera žalobce novinářům.
V této kauze se zdá, že se rozhodování kriminalistů a benešovského státního zastupitelství o tom, zda zahájí stíhání, blíží do finále.
Koncem prosince na dálnici D1 v okolí Mirošovic Aleš Trpišovský objížděl zprava pomalejší auta, načež se před ně natěsno zařadil a začal prudce brzdit. Podle policistů, kteří přijeli nehodu vyšetřit, je takto „školil“ či chtěl „vytrestat“. Druhý zaznamenaný manévr tohoto typu ale skončil nehodou. Řidič jiného mercedesu nestihl včas zabrzdit a zezadu do černobílého vozu se čtyřmi dvojkami narazil.
Aleše Trpišovského původně středočeští kriminalisté obvinili z pokusu o úmyslné ublížení na zdraví a podali návrh na uvalení vazby. Krajské státní zastupitelství na to ale nepřistoupilo a věc, jejíž materiály byly poznamenány přílišným spěchem, vrátilo k dalšímu prověřování.
Nyní se policisté a Okresní státní zastupitelství v Benešově, do jehož kompetence se zatím přesunul dozor nad případem, dočkali vyžádaných znaleckých posudků (jejichž vypracování se protáhlo mimo jiné i kvůli čekání na vyjádření výrobce vozu z Německa). Mají tedy část podklady k rozhodnutí, zda podezřelého řidiče z něčeho obviní, nebo bude případ odložen s tím, že ke spáchání trestného činu nedošlo. Verdikt ale nepadne dnes či zítra; seznamování s obsáhlými materiály zabere více času. Navíc se čeká ještě na další, soudně lékařský posudek.
Aleš Trpišovský, který už byl podle televize Prima stíhán za obdobný delikt před 13 lety, kdy ho před trestem zachránila prezidentská amnestie, ovšem přešel do protiútoku. Stěžuje si na nemístné průtahy a podle svého advokáta Michala Pacovského také uplatnil u ministerstva spravedlnosti nárok na bezmála padesátitisícovou škodu, která mu prý vznikla nevhodným odstavením zadrženého auta v policejních garážích. To v nich kvůli znaleckému zkoumání zůstalo po tři měsíce. Když policisté vůz vydávali, byl podle právníkových slov poničen tím, že se s ním nezacházelo v souladu s pokyny výrobce – měl vybitou gelovou baterii a vlivem uskladnění v místech s nedostatečným prouděním vzduchu prý také porezlé brzdy i některé další součástky.
Čtěte také: Údajný pirát z D1 prý nehodu způsobit nechtěl
(zw)
