Kauza trafik je jedním z případů, které vedly v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Státní zástupci nechtěli, aby věc u Obvodního soudu pro Prahu 1 řešila stejná soudkyně, která už Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) opakovaně zprostila viny v případu možného zneužití Vojenského zpravodajství. Ve své stížnosti k pražskému městskému soudu argumentovali i tím, že zpravodajskou kauzu městský soud Králové odebral s tím, že existují pochyby o její nestrannosti.

Stížnost považoval soud na neopodstatněnou

Senát soudce Dušana Pašky o zamítnutí stížnosti žalobců rozhodl už v dubnu, se zveřejněním odůvodnění rozhodnutí však musel počkat do doby, než bylo rozesláno všem účastníkům řízení. „Námitku podjatosti předsedkyně senátu za situace, kdy ve věci dosud v řízení před soudem nebyly prováděny žádné důkazy a také tyto důkazy nemohly být soudem hodnoceny, považuje stížnostní soud nejen za neopodstatněnou, ale také za zcela předčasnou.

Navíc nelze odhlédnout od toho, že v projednávané trestní věci bude rozhodovat a provedené důkazy hodnotit tříčlenný senát, nikoliv JUDr. Helena Králová sama, jak tomu bylo v postavení samosoudkyně v jiné trestní věci," citovala z usnesení Puci.

Soudkyně nevyhověla Nečasovu návrhu

Podle Paškova senátu není možné předjímat, jak bude Králová hodnotit důkazy v kauze trafik, jen kvůli tomu, že v jiné trestní věci - tedy v kauze zpravodajství - hodnotila důkazy v rozporu s tím, co navrhovala obžaloba.

Předpoklad žalobců, že Králová bude i v kauze trafik stranit obžalovaným, Paška odmítl. Upozornil, že soudkyně nevyhověla Nečasovu návrhu na předběžné projednání obžaloby a zastavení trestního stíhání, ale rovnou nařídila hlavní líčení. To se zatím konalo jednou - loni v prosinci, kdy byla přednesena obžaloba.

Soudkyně chce v projednávání kauzy pokračovat v červenci

Senát navíc podotkl, že podle ustálené judikatury by šlo Královou vyloučit pro osobní poměr k obžalovaným jen tehdy, pokud by s ní byli příbuzní nebo "ve vztahu úzce osobně přátelském". Z justiční databáze Infosoud vyplývá, že Králová chce v projednávání kauzy pokračovat 20. července.

Případ se týká okolností prosazení vládního balíčku daňových změn z roku 2012. Balíček prošel díky tomu, že tři rebelující poslanci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř složili mandáty. Šnajdr a Fuksa vzápětí získali lukrativní pozice ve státních firmách. Podle obžaloby premiér prostřednictvím Nečasové a exnáměstka ministra zemědělství Romana Bočka poslance podplatil příslibem těchto postů.

Obžalovaní vinu odmítají. Nečasovi s Bočkem hrozí až šest let vězení. Nečasové až osm let, protože navíc čelí obvinění z krácení daní u luxusních dárků, které jakožto vedoucí premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů.