Jednak proto, že zastřeleným byl příslušník známé pražské kolotočářské rodiny, jednak z toho důvodu, že k činu došlo 9. října 2008 v restauraci v centru Prahy, kde se předtím konala autogramiáda knihy tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka; oba aktéři smrtícího sporu patřili k návštěvníkům této akce.

Ďuričko nálepku vraha odmítá, od počátku trvá na tom, že smrtelný následek způsobit nechtěl a střílel v sebeobraně, když byl napaden (skutečně dostal nejméně jednu ránu do obličeje). Chránil prý sebe a těhotnou přítelkyni před napadením ze strany člena společnosti, která předtím v hojné míře popíjela tvrdý alkohol. Ani on nebyl střízliv – trvá ale na tom, že si dal jen několik skleniček burčáku.

Svědectví někdejší servírky z restaurace, ve které k činu došlo (a která dosud vyslýchána nebyla) ke změně náhledu soudu na případ mediálně ostře sledované střelby nepomohlo. Žena, která v restauraci pracovala jako brigádnice, podle vlastních slov nic neviděla. Zrovna prý zašla do kanceláře řešit něco s manažerem. „Pak jsem slyšela rány," uvedla svědkyně.

Nepřijaté požadavky

Odsouzený ani obhajoba tak podle mínění soudkyně Kateřiny Radkovské nepředložili žádné nové skutečnosti, které by opravňovaly nové otevření kauzy; nepomohly ani poukazy na údajně chybný znalecký posudek. Obhájce Pavel Rameš nepochodil ani s požadavkem, aby byl klient místo za úmyslnou vraždu odsouzen „jen" za zabití.

Protože Ďuričko okamžitě podal stížnost, věc ještě bude posuzovat Vrchní soud v Praze. Podle vlastních slov ale nebyl odsouzený překvapen. „Spravedlnost v České republice není, prohlásil s tím, že čekal, že to dopadne právě takhle. Věří ale, že jednou se jeho pravda potvrdí: „Spravedlnost potřebuje svůj čas…"

Čtěte také: Střelec Ďuričko žádající nový proces u soudu částečně uspěl