Na týrání dvou malých chlapců, takzvaných vlčích dětí, kteří byli drženi v bytě v centru metropole nejen bez vědomí úřadů a bez kontaktu s okolním světem, ale také bez zajištění řádné výživy i jakékoli ostatní péče, se podíleli oba rodiče, ale otcova vina je podstatně větší. To vyplývá nejen ze slov předsedy senátu Městského soudu v Praze Kamila Kydalky, ale také z jeho verdiktu: 36letý Martin K. se za týrání svěřené osoby odsuzuje na osm let nepodmíněně do věznice s ostrahou, jeho stejně stará manželka Hana vyvázla s podmínkou – tři roky vězení s odkladem na maximálně možnou zkušební dobu v trvání pěti let. Plus ochranné psychiatrické léčení ambulantní formou.

Obětí je i matka

„Velmi zjednodušeně řečeno – i ona je určitou obětí,“ konstatoval soudce Kydalka, když shrnul vyjádření znalců o tom, že žena pasivně přijímala myšlenky obžalovaného o alternativním životním stylu bez lpění na zbytečnostech jakými jsou nejen například televize či pračka, ale třeba i oblečení, ze kterého děti stejně zakrátko vyrostou. Trestní senát také podle slov svého předsedy popřál sluchu znaleckému názoru, že v případě matky dětí je kombinace podmíněného trestu a okamžitého léčení podstatně příznivější pro její nápravu než jakýkoli, byť sebekratší, pobyt ve vězení.

Při jednání soudu také ve středu i ve čtvrtek opakovaně zazněla dobrá zpráva: nejen podle mínění bratra Martina K., jehož rodina se o chlapce ve věku bezmála 3 a 2 roky nyní stará, ale i podle expertů dělají kluci v novém prostředí obrovské pokroky a dohánějí, co po boku svých rodičů zameškali. Teprve v dospívání a v dospělosti se ale ukáže, zda to, co museli prožívat v prvních měsících svého života, nezanechá trvalé následky na jejich citovém vývoji.

Bez citu a lásky

Podle státní zástupkyně Margity Kralické by týráním nebylo odpírání televize či některých hraček – to, co se dělo za zavřenými dveřmi bytu na Vinohradské ulici, je však daleko za hranicí jakéhokoli alternativního životného stylu. Výsledkem nedostatečné výživy byl opožděný kostní vývoj, zanedbání péče zase vedlo k nedostatečnému rozvoji osobností dětí – přičemž důsledky „nepéče“ znalci u obou chlapců označili jako těžké ublížení na zdraví. Podle žalobkyně chyběl hlavně citový rozvoj, jakékoli podněty a zahrnutí láskou, takže u staršího hocha byl ve věku 2 roku a 2 měsíců shledán syndrom voskové tváře. Kromě pláče nedokázal projevit žádné emoce, dokonce ani úsměv. „Narozené dítě se přitom začíná usmívat už po dvou měsících,“ zdůraznila Kralická.

Pošle dětem peníze?

„Děti jsme nechtěli týrat a myslím, že jsme jim výrazně neublížili,“ prohlásil obžalovaný. Jeho žena se možnosti pronést před poradou trestního senátu závěrečnou řeč i poslední slovo vzdala – zřejmě ale souhlasí se svým mužem. „Myslím, že to řekl hezky,“ špitla při odchodu z jednací síně svému obhájci.

Ztotožnila se tak nejen se slovy Martina K. o tom, že malí synové jsou přínosem pro celou rodinu, jelikož díky jim se urovnaly dřívější špatné vztahy, ale také s hodnocením vlastní minulosti: „Možná jsme podivní, ale slušní lidé – a myslím, že nejsme pro společnost nebezpeční. Žili jsme tak, jak jsme žili, a přišlo nám, že je to pěkné. Ale nechtěli jsme tak žít věčně.“ Martin K. také připomněl, že by chtěl ve vězení získat práci, aby vydělal peníze a děti vychovávané bratrem mohl podporovat. Peníze by prý ochotně poslal i na to, s čím nesouhlasí. Není například příznivcem automobilů, přesto již bratrovi přispěl na pořízení většího auta. A klidně by prý zaplatil i dosud odmítané očkování dětí, pokud by se pro ně bratr rozhodl. „Náš názor na společnost nikomu nenutíme,“ zdůraznil.

Odvolání na místě

S dlouholetým pobytem v kriminále se ale prozatím nesmiřuje. Okamžitě si podal odvolání proti výrokům o vině i trestu, takže všechny souvislosti kauzy, jež většinovou veřejnost šokovala, bude ještě zvažovat Vrchní soud v Praze. „Rozsudek nepřijal,“ potvrdil obhájce Jan Červenka, podle jehož slov jeho klient trvá na tom, že byl-li již uznán vinným, soud jeho počínání nesprávně kvalifikoval a měl použít jiné paragrafy. Rozhodně totiž nechtěl svým dětem ublížit. Státní zástupkyně se k odvolání nevyjádřila, ponechala si lhůtu na rozmyšlenou. Stejně jako Hana K. – ačkoli ji její muž ponoukal: „Odvolej se!“

Zanedbané děti bez oblečení

Otřesnou kauzu dětí, které dvojice držela doma nejenom bez vědomí úřadů, ale nic netušili dokonce ani nejbližší příbuzní, odstartoval loni koncem dubna telefonát na policejní tísňovou linku. Žena žádala o pomoc s tím, že ji manžel ohrožuje sedlářským šídlem a vyhrožuje jí smrtí. V bytě páru pak policisté našli dva chlapečky, kteří nemluvili, neuměli kousat, protože se živili převážně kašičkami, nevyjadřovali emoce, nezvládali základní sebeobsluhu a vypadali zanedbaně; dokonce ani neměli jiné oblečení než plínky. Vyšlo najevo, že obě děti se po utajených těhotenstvích narodily doma – starší syn v kuchyni, mladší na záchodě. Pár má ještě starší dceru. O dnes 13letou dívku se od jejích pěti let starají rodiče otce dětí. Dvou jejích sourozenců se zase ujala rodina jeho bratra. Do té doby se kluci nedostali ven – ostatně i jejich matka během dvou let života staršího z chlapců podle vlastních slov opustila byt jen asi dvakrát či třikrát.

Čtěte také: Matka 'vlčích' dětí: Rodiče mě týrali