Pražské vrchní státní zastupitelství informovalo o podání obžaloby z konce července v pondělní tiskové zprávě. Tři někdejší úředníci bývalého Pozemkového úřadu Praha se podle Bečváře dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele a úřední osoby a spáchali také trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.

Státní zástupce tvrdí, že úředníci se těchto hospodářských zločinů dopustili v souvislosti s vydáním celkem sedmi rozhodnutí v letech 2009 až 2012 právě ve věci restituce Bečvářova statku. „Jejich jednáním měla být způsobena škoda především České republice, případně její vznik ještě hrozí, a to v celkové výši nejméně 1,4 miliardy korun,“ uvedl Pražák v tiskové zprávě.

Trochu utopený statek

Justiční kapitoly pomalu převáží nad architektonicko-historickým významem dějin trojkřídlé usedlosti postavené ve třicátých letech 19. století společně s dnes už neexistující Bečvářovou vilou v klasicistním slohu, kterou nechal vybudovat tehdejší majitel Josef Popelář. Nemovitost však nese jméno po Tomáši Bečvářovi, který koupil dvůr v roce 1862. Bečvářovi patřily polnosti na území dnešních Strašnic, Žižkova, Malešic i Vršovic.

Po roce 1948 však Bečvářově rodině veškerý majetek zabavili komunisté, hospodářské budovy přešly do správy Státního statku Praha a ve dvoře byly zřízeny byty. Na pozemcích postavil tehdejší režim sídliště Solidarita. Od roku 1964 je Bečvářův statek chráněn jako kulturní památka. „Z dnešního pohledu se zdá statek vzhledem k okolí trochu utopený. Je to tím, že se původně nacházel pod hrází bývalého rybníka, který je dnes zasypán a v jeho prostoru se nachází areál volného času pro celou rodinu Gutovka s největší venkovní lezeckou stěnou ve střední Evropě,“ píše web Praha neznámá.

Po pádu komunistického režimu se pozemky včetně usedlosti ve Starostrašnické ulici postupně staly předmětem restitučních sporů. O nárok se přihlásila pětice závětních dědiců (Emílie Bednářová, Ivan a Zdeněk Činčerovi, Jana Řezbová a Markéta Šindelářová), která však podle policie nemohla získat pozemky po jednom ze tří bezdětných sourozenců Bečvářových. K policejní verzi se připojila protikorupční organizace Transparency International, podle níž šlo o podvod. Tento názor podpořil rovněž bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Stát s údajnými dědici prohrál více než desítku soudních sporů a na základě verdiktů byla vydána skoro stovka pozemků o rozloze přesahující 130 hektarů a odhadované ceně tři miliardy korun. Ve společnosti Bečvářová zastupující restituenty se angažoval rovněž kontroverzní pražský politik Tomáš Hrdlička (dříve ODS) i další lobbisté. 

Hrdličkovi patří pozemky pro Pražský okruh

Když skupina dědiců před pěti lety žádala rovněž vydání pozemku na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci developera, že jedna z restituentek – Emilie Bednářová – není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění potvrdilo ministerstvo zemědělství. Skoro stoleté Bednářové přitom patřila polovina všech restitučních nároků Bečvářovy rodiny.

Státní pozemkový úřad však definitivně zrušil rozhodnutí o jejím restitučním nároku na část pozemků teprve loni. Seznam Zprávy tehdy napsal, že do složitého případu Bečvářova statku se vložili také detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Některé pozemky v hlavním městě byly následně prodány neprůhledným kyperským firmám. Pro obvinění z podvodu však kriminalistům nakonec chyběly důkazy.

Některé pozemky byly v roce 2016 kvůli vyšetřování zablokovány. Součástí jedné z největších porevolučních restitucí je také pozemek pro dostavbu Pražského okruhu, který se nachází v Hájku u Uhříněvsi. Parcela, kterou stát potřebuje na vybudování úseku 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, patří podle pořadu Reportéři ČT právě Hrdličkovi. Praha spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic přitom už začala s výkupem pozemků.