Jeho blízkým spolupracovníkům Kateřině a Petrovi Kottovým, taktéž již propuštěným na svobodu, při projednávání takzvané druhé větve kauzy korupčního ovlivňování zakázek Středočeského kraje (jež se týkala především dostavby a přestavby nemocnic, ale třeba i nákupu sanitek) zpřísnil tresty každému o dva roky.

Celá trojice, jež byla před deseti roky označena za hlavní postavy případu čachrování se zakázkami, jaký do té doby neměl v historii českých krajů obdoby, dostala v rámci pravomocného verdiktu shodné tresty ve výši osmi let.

Plyne z toho, že by se všichni měli na nějakou dobu do vězení vrátit. V Rathově případě to však podle slov jeho obhájce Adama Černého nemusí být jisté. Bez bližšího upřesnění advokát naznačil, že zvažuje „nějaké možnosti“. Neřekl ani, zda se chystá využít mimořádného opravného prostředku v podobě dovolání k Nejvyššímu soudu ČR: vše míní nejprve probrat s klientem – podle všeho ale bude po obdržení písemného vyhotovení rozsudku takový krok navrhovat.

Jak Rath, tak Kottovi mají také zaplatit tresty peněžité. Exhejtmanovi vyměřil odvolací senát sankci ve výši 13 milionů korun; manželům, kteří se do plánování i technického provedení manipulací se zakázkami měli zapojovat nejaktivněji, po 15 milionech. Jsou to nižší částky, než původně stanovilo prvoinstanční rozhodnutí Krajského soudu v Praze, avšak i tak podle slov advokáta Černého Rath nebude mít z čeho platit. Hrozí tudíž, že se může za mříže vrátit i z tohoto důvodu: neuhrazenou částku by si musel „odsedět“. Samotný Rath, jenž si vyslechnout rozsudek nepřišel, verdikt nekomentoval: v SMS zprávě pouze sdělil, že „vše již bylo řečeno“.

V případu byly stíhány i další osoby; fyzické i právnické. Z firem se s největší pozorností od počátku až po nynější konec setkávala společnost Metrostav. Stavebnímu gigantovi vyměřil vrchní soud desetimilionovou pokutu plus trest podstatně citelnější: tříletý zákaz účastnit se veřejných zakázek. Ten se vztahuje i na dceřinou společnost Metrostav Infrastructure. To, že soud připojil k zákazu i právního nástupce, vnímá státní zástupce Jiří Pražák jako své hlavní vítězství. „Kdyby se tak nestalo, dal by se trest zákazu účasti v zadávacích řízeních takovým způsobem obcházet,“ konstatoval.

Vinu firma od počátku odmítá. Ani po aktuálním pravomocném rozhodnutí nechce svůj boj vzdát: mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha uvedl, že společnost podá dovolání. Zákaz ucházet se o veřejné zakázky označil za citelný, byť se společnost na takovou variantu připravovala. Jeho dopady se však neprojeví hned: již vysoutěžené zakázky může Metrostav nejen dokončit v případech, kdy už na nich pracuje, ale i zahájit, pokud práce ještě nezačaly: zákaz se vztahuje až na novou účast v tendrech.