„Po pachateli trestného činu poškození cizí věci pátráme,“ sdělil prostřednictvím twitterového účtu mluvčí pražské policie Jan Daněk. Z přiložených fotografiích je vidět, že pod Benešovou sochou se objevily nápisy „rasista“ a „masový vrah“.

Podle Daňka se událost odehrála zřejmě v noci na čtvrtek. Škoda zatím nebyla vyčíslena. Kriminalisté teď zajišťují stopy včetně kamerových záznamů, které případně zveřejní a požádají o spolupráci veřejnost.

Mezitím na informaci zareagoval také Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Miloše Zemana. „Bez Beneše bychom republiku neměli,“ připomněl Ovčáček výrok první hlavy samostatného státu Tomáše Gariggue Masaryka, Benešova předchůdce a spolupracovníka.

Ozval se i Kalousek

„Doktor Beneš věru není mým hrdinou v českých dějinách. Velmi mi však vadí hanobení pomníků našich významných osobností, kterou Beneš bezesporu byl. Když s tím začneme, nikdy to neskončí. Doufám, že vandalismus bude vyšetřen a potrestán,“ okomentoval dění opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09).

Příspěvek ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD)

Edvard Beneš – docent filozofie a doktor práv – se skutečně zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i o jeho obnovu po druhé světové válce. Než se stal prezidentem, byl ministrem zahraničí. Ve funkci prezidenta dvakrát abdikoval: nejprve v roce 1938 po uzavření Mnichovské dohody a pak o deset let později po komunistickém puči. V září 1948 pak zemřel v Sezimově Ústí.

Jednou z rozporuplných kapitol jeho politického života jsou takzvané Benešovy dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v exilu v Londýně a pak i po návratu do vlasti. Týkaly se mimo jiné majetkových záležitostí a odsunu zejména Němců z československého území, potrestání kolaborantů a znárodnění.

Benešova socha štve sudetské Němce

Také proto, když byl v květnu 2005 pomník Edvarda Beneše před Černínským palácem slavnostně odhalen, ozvali se zástupci sudetských Němců. „My se provokovat nenecháme. Dělat politiku symbolů je kontraproduktivní,“ prohlásil tehdy šéf landsmanšaftu Bernd Posselt. Instalaci naopak prosadili členové Společnosti Edvarda Beneše, podporovaní sdružením legionářů, zahraničních letců či bojovníků za svobodu.

Benešovi kritici vyčítají například, že v roce 1943 smlouvou se SSSR zajistil, že se československá země stala vazalským státem a dal prostor k nástupu čtyřicetileté totality. Paradoxem je, že Benešova socha na Loretánském náměstí vznikla odlitím originálu díla Karla Dvořáka, která byla v minulosti v hlavní budově Národního muzea – ale na přímý rozkaz tehdejšího komunistického ministra Zdeňka Nejedlého ji v roce 1951 odstranili.