Tohle byl zřejmě styl uvažování trojice policistů z pražského Podolí, jejich počínáním se nyní z podnětu Generální inspekce bezpečnostních sborů nabývá Městské státní zastupitelství v Praze. Prošetřuje podezření, že policisté se při nočních službách zaměřovali právě na majitele drahých aut, které pak kasírovali. Nikoli s pokutovými bloky v ruce, ale do vlastní kapsy. Údajně si nechávali zaplatit za přimhouření oka.

Sepisování protokolů se nekonalo

Trojice policistů se podle serveru Novinky.cz, který na počátku víkendu na kauzu upozornil, zaměřovala na takové značky a modely jako Audi A6, Volvo XC90, Porsche Cayenne či Land Rover. Odhalené prohřešky – nejčastěji šlo o řízení pod vlivem alkoholu – se ale nejméně ve čtyřech zmapovaných případech v uplynulých měsících řešily jinak než je běžné.

Místo sepisovaní protokolů a přípravy podkladů nad nimi policisté mávli rukou – ovšem s tím, že to nebylo zadarmo. Za mlčení si nechali zaplatit. Věc tak byla nakonec uzavřena ke spokojenosti obou stran – a co na tom, že v rozporu se zákonem…

Policisté to zřejmě měli dobře promyšleno: pro hříšníky bude výhodnější oželet pár tisícovek, které mohou představovat vítané přilepšení k policejní gáži – a následně na věc zapomenout stejně jako policisté. Byli by nepochybně sami proti sobě, kdyby si snad chtěli jít stěžovat.

A pokud narazí na poctivce, nic se nestane – takovému si říkat o úplatek není důvod, protože na takového řidiče se při kontrole prostě nic nenajde.

Držhubné

Úvaha to je logická – naráží ale na problém zmiňovaný na počátku jako „výhoda": totiž že se mezi kontrolovanými šoféry mohli ocitnout i jedinci, kteří zastávají názor, že pravidla čili zákony jsou tady od toho, aby platily pro ty ostatní. Nikoli pro na samotné. A jeden takový řidič, který se problémům plynoucím ze silniční kontroly loni v říjnu vyhnul úplatkem, byl zrovna v hledáčku kriminalistů zabývajících se drogovou problematikou.

Detektivové odposlouchávající jeho telefon a snažící se více zjistit k tématu návykových látek pak před pěti měsíci nevěřili svým uším, když dotyčný hned několika známým líčil, jak si uniformovaní policisté nechali zaplatit sedm tisíc „držhubného", když ho právě před chvilkou nachytali za volantem navzdory uloženému zákazu řízení. Dokonce se svěřoval, že platil nadvakrát: tři tisíce na místě, zbytek doplatil po příjezdu domů.

Provinilec musel k bankomatu

Podezření na úplatkářství v policejních řadách si kriminalisté nenechali pro sebe – a z jejich podnětu se věcí začala zabývat inspekce bezpečnostních sborů. Ta začala podezřelé policisty sledovat – a počátkem ledna to přišlo: během jediné noci odhalili inspektoři hned tři případy předání úplatků.

Potvrdil se při tom i prvotní poznatek, že policistům nestačilo jen to, co měl přistižený hříšník u sebe. I tentokrát došlo na úplatek předávaný na etapy – s doplatkem u bankomatu.

Kromě trojice policistů jsou v kauze stíhání ještě další čtyři lidé – řidiči ze zdokumentovaných případů předání úplatku. Všichni jsou stíháni na svobodě s výjimkou jednoho šoféra, který se mezitím ocitl za mřížemi kvůli jinému skutku. Mimochodem – jde právě o muže, jehož odposlouchávaný telefon stál na počátku celé kauzy.

Za poskytnutí úplatu mohou být v případě odsouzení ve hře až šestileté tresty odnětí svobody. Policistům (kteří již pochopitelně řidiče nekontrolují, protože byli postaveni mimo službu) hrozí za přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby v případě uznání viny dokonce až deset let.