„Novou protikorupční strategii Praha potřebovala jako sůl a tato navíc bude poprvé platit nejen na všechny zaměstnance magistrátu, ale i na volené zastupitele," uvedla pro Pražský deník primátorka Adriana Krnáčová. Doplnila, že strategii je nutno schválit i proto, aby Praha mohla čerpat evropské fondy.

Přečtěte si: Žalovaných zastupitelů v Praze přibývá

Některá opatření by lidí dotknou přímo 

Koncepce zatím pouze vytyčuje opatření, na která by se město mělo zaměřit. Řada z nich se týká vnitřního fungování úřadu a pro běžného člověka jsou poněkud nesrozumitelná. Některé z nich se však lidí dotknou přímo – brzy by mohli na internetu najít více informací o veřejných zakázkách, podnětech ke změnám územního plánu nebo o tom, kolik, komu a za co město vydává peníze.

Pokud tedy nezůstane jenom u koncepce. „Bojíme se toho, že i když se strategie schválí, tak se potom nezrealizuje. Naštěstí se nám podařilo k materiálu přidat seznam jednotlivých opatření i s termíny," uvedl k dokumentu zastupitel za Piráty Adam Zábranský, který přípravu sleduje.

Magistrát se chce zaměřit i na fungování firem

Dokument se věnuje i tématu nominací do dozorčích rad a představenstev městských společností. Město by podle strategie mělo „přijmout a dodržovat transparentní pravidla pro nominaci zástupců," a to s ohledem na kvalifikaci a „integritu" nominovaných osob. K tomu se už pražská garnitura nějakou dobu chystá, zatím se však nic neděje.

Čtěte také: Ratha ve sporu s advokátem podpořil bývalý senátor

Magistrát se chce více zaměřit i na vnitřní fungování firem. „To, co bude možné, budeme chtít uplatnit i v příspěvkových organizacích a firmách vlastněných městem," slíbila Krnáčová.

V případě úředníků by měla vzniknout interní pravidla 

Zajímavou a v posledních letech široce diskutovanou otázkou je problém takzvaných whistleblowerů, tedy zaměstnanců, kteří nahlásí korupci či jiné nekalé jednání svých kolegů. Ve strategii stojí, že každý občan, úředník i zastupitel „musí mít možnost oznámit jakékoliv podezření na korupční jednání způsobem zaručujícím anonymitu oznamovatele."

V případě úředníků by navíc měla vzniknout interní pravidla, která whistleblowery ochrání před tím, aby ze msty nepřišli o práci.
To však není jediné, co jim hrozí. Mohl by o tom vyprávět bývalý úředník magistrátu Jiří Chytil, který v letech 2009 a 2010 pomáhal policii s vyšetřování kauzy Opencard, aby nakonec skončil jako obžalovaný a posléze odsouzený v případu, na který sám upozornil.

Čtěte také: Za stamilionový daňový únik padly tresty od tří do šesti let