Části paragrafů, které pražští soudci napadají, umožňují policistům odebírat vzorky kterékoliv osobě, která byla obviněna nebo jíž bylo ve zkráceném trestním řízení sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu. Soudci v návrhu poukazují na to, že odebrání a uchovávání vzorků genetického materiálu "může představovat závažný zásah do soukromí dotčených jednotlivců, a to závažnější, než shromažďování jiných osobních údajů".

Oproti snímání otisků je podle názoru soudců odebrání biologického vzorku, z něhož lze získat profil DNA, taktéž větší zásah do tělesné integrity jednotlivce. Z uchovávaného profilu DNA lze také získávat rozsáhlé informace o jeho původci i jeho příbuzenských vazbách. U vzorků DNA hrozí nebezpečí z důvodu jejich zneužití při jejich ztrátě nebo odcizení a výslovně zmiňují 'podstrčení stopy profilu DNA na místě činu', napsal server.

Chybějí jasná pravidla

Soudci nezpochybňují, že analýza vzorků DNA představuje významný nástroj kriminalistiky. Současný stav vědeckého poznání ale podle nich ukazuje, "že se jedná o metodu identifikace osob, která v nezanedbatelném množství případů za určitých okolností může vést k nesprávným výsledkům". Varují také před podle nich mylnou představou, že vytvoření široké databáze vzorků DNA automaticky povede k opatření nezvratných důkazů o totožnosti pachatelů určitého typu trestné činnosti.

Soudci se pozastavují také nad tím, že posouzení důvodnosti a způsob provedení odběru, který považují za významný zásah do práv občanů, ponechává zákon na posouzení policejnímu orgánu. Zákonné omezení na spáchání úmyslného trestného činu nepovažují soudci za dostatečné, protože mezi ně patří třeba i výtržnictví. Nelíbí se jim ani to, že otázku uchovávání odebraných profilů DNA upravuje pouze interní předpis policie.