Dvaadvacetiletý muž z Jižního Města, kterého se podařilo v listopadu polapit přímo při činu, byl zatím obviněn z poškození cizí věci a z obecného ohrožení v souvislosti se založením nejméně 25 požárů se škodou převyšující 2,5 milionu korun. Nejčastěji hořelo na Chodově, především v oblasti Litochleb.

Tyhle ohně při večerních procházkách spojených s venčením psa založil v okolí svého bydliště od července. „Specializoval se především na zaparkovaná auta,“ řekl v úterý ředitel pražské policie Martin Vondrášek. Pomocí novin či doma sebraných starých triček – nikdy však ne s použitím hořlaviny, kterou by mohl odhalit speciálně vycvičený pes – podpaloval však nejen auta a kontejnery, ale jeho terčem se staly také kůlny, ubytovna sportovního klubu či chodby panelových domů. V ulici V Jezírkách, kde na chodbě paneláku zapálil v srpnu matrace a odložený nábytek, od nichž se pak vznítila elektroinstalace a další vybavení domu, dokonce mohlo dojít k tragédii. Dvacet obyvatel museli hasiči evakuovat – a čtyři lidé nadýchaní kouře skončili v péči lékařů.

Žhářem už ve škole

Zadržený muž, k jehož totožnosti kriminalisté prozradili iniciály J. B., však sám kriminalistům přiznal, že toho má na svědomí podstatně víc. Kariéru žháře odstartoval už jako dvanáctiletý. Šokující informaci potvrdil vyšetřovatel Pavel Rajtr, který vedl výslechy. „Tehdy jako žák šesté třídy založil oheň na školních záchodcích, kde zapálil ubrousky – a rovněž ve škole podpálil křeslo,“ konstatoval vyšetřovatel, podle jehož slov po těchto činech následovalo vyšetření u psycholožky. Prý však stačilo, aby dítě řeklo, že ho plameny nijak zvlášť nevzrušují – a věc byla vyřízena.

Kriminalisté jsou přitom přesvědčeni, že už tehdy bylo na místě zkoumat, zda je mladičkého pyromana možno léčit. Ten se později se dopustil dalších ohnivých útoků, které se stupňovaly. Jeho nejzávažnějším činem bylo v roce 2004 vypálení domu v Libuši. Tam rodina původně bydlela – a z ohněm zničeného domu v několikamilionové hodnotě se musela vystěhovat.

Sám zadržený se při prvním výslechu přiznal k založení celkem 51 požárů. Mezi nimi i dvou desítek dosud nevysvětlených ohňů, jež vzplály v Modřanské rokli v roce 2003 – a během likvidace jednoho z nich se dokonce zranil hasič. Ani v tomto případě ale nejde o konečné číslo. Protože byl podezřelý unaven, kriminalisté sezení ukončili s tím, že o dalších činech se bude povídat jindy. Žádné „příště“ se však podle slov kriminalisty Rajtra už nekonalo. Zadrženému mladíkovi jeho táta prostřednictvím advokáta vzkázal, aby dál odmítl vypovídat. A syn poslechl. „Nevíme tedy, co dělal mezi lety 2004 a 2010,“ řekl Rajtr.

Až stovka požárů

Kriminalisté odhadují, že celkový počet ohnivých útoků mohl být ještě výrazně vyšší. V úterý to uvedl člen vyšetřovacího týmu Rudolf Huněk. „Natipovali jsme 80 až 100 požárů,“ konstatoval. „Prokazování další trestné činnosti tak bude předmětem i následujících týdnů a měsíců,“ odhadla mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Obrovský fanda požární techniky, který má vpravdě profesionální přehled o dění na všech hasičských stanicích v Praze i o jejich vybavení, prý původně toužil být hasičem. To ale člověk, který je svým chováním poněkud jiný než ostatní, být nemůže. Nakonec ho otec zaměstnal jako údržbáře ve škole.

Šlo hlavně o akci

Mladík, který se nikdy nedal ani k dobrovolným hasičům, vyšetřovatelům naznačil, že se mu ani tolik nejednalo o pohled do plamenů. Chtěl akci, vidět práci hasičů – hlavně mu ale šlo o to, aby se lidé vylekali (dokonce zakládal oheň pod nádržemi aut, aby rána byla větší, a pro výšení „efektu“ strkal zapalované papíry či hadry také do motorového prostoru). On pak zpovzdálí pozoroval, jak se lidé sbíhají k místu události a přijíždějí záchranné složky. Před činem se zpravidla posilňoval alkoholem. Podle Huňka vypověděl, že doma vydatně popíjel pivo, frisco a rum, což ho zbavovalo zábran. Po zadržení měl v sobě množství „kuráže“ vyčíslené hodnotou 1,5 promile.

Pokud bude podezřelý obviněn a postaven před soud, hrozí mu tři až osm let vězení. To, zda bude souzen, však závisí na tom, zda ho psychiatři uznají příčetným. Experti bohnické léčebny, kde je nyní hospitalizován na uzavřeném oddělení, zatím písemný posudek nevypracovali. Zdá se ale, že částečnou odpovědnost za spáchané činy zřejmě připustí.

Potvrzené případy letošních žhářských útoků zadrženého

11 vozidel
4 kontejnery
3 sklady
2 chodby v panelovém domě
2 chatky
2 boudy s přístřeškem
1 ubytovna sportovního klubu

Celková škoda vzniklá při těchto 25 činech, spáchaných od července do listopadu, byla vyčíslena na 2 561 360 Kč. Nejvýrazněji se na této částce podílí poničení ubytovny. Zásluhu na tom, že se částka není podstatně vyšší, mají rychlé zásahy hasičů. Ti totiž zvládli zlikvidovat oheň schvacující podpálená auta dřív, než plameny stačily přeskočit na další vozy v jejich sousedství (a v jednom případě byla v ohrožení také budova školy).
Pachatele museli policisté vyčíhat

K dopadení žháře přispěla náhoda. Či přesněji – vytrvalé hlídkování policistů i kriminalistů v ohrožené oblasti. Třebaže toho podezřelý mladík má na svědomí skutečně hodně, až do chvíle, kdy se ho podařilo polapit přímo při činu, neměli vyšetřovatelé žádné indicie, které by na tohoto muže ukazovaly.

Kriminalisté, kteří do pátrání po žháři vrhli všechny volné kapacity a pomáhali i místní policisté, původně podezřívali dva jiné muže. Byl mezi nimi i pachatel nedávno usvědčený ze zakládání ohňů v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči, kde zapaloval odpad (bohužel však i v těsné blízkosti pavilonů či elektrické rozvodny, takže jeho řádění představovalo značnou hrozbu). Postupně však policejní detektivové přišli na to, že tenhle člověk, na něhož zdánlivě všechno ukazovalo, pachatelem není, třebaže bydlí prakticky uprostřed napadené oblasti. Má malé dítě a přísnou manželkou – a po večerech, kdy vždy hořelo, musel být doma a starat se o potomka. A posléze kriminalisté vyloučili i druhého podezřelého. Došli tedy k závěru, že žhářem bude patrně někdo dosud neznámý.

Nezbylo tedy než ohroženou oblast po večerech střežit. A někdy to bylo až k pláči. I když kriminalisté hlídkovali v terénu, celá rozsáhlá oblast se uhlídat nedala – a žhář vesele hospodařil na jiném místě své ohnivé zahrádky než tam, kde se rozmístilo hned několik týmů. Až 9. listopadu v devět večer policisté uspěli. Po více než třítýdenním snažení dopadli pachatele v Mikulově ulici. Klec spadla ve chvíli, kdy se pokoušel podpálit hned dvě auta naráz – Opel Astra Caravan a dodávkový mercedes.

Po dopadení zadržený mladík vysvětlil, proč ohně zakládal jen večer, vždy mezi osmou a čtvrt na jedenáct – a to výhradně od neděle do středy. Protože bydlel s rodiči, měl takový režim, že si čas na žhářství mohl udělat jen během procházek se psem. A v jeho venčení se členové rodiny střídali podle přesně stanoveného harmonogramu. Naznačoval také, že ačkoli při zapalování aut chtěl vyvolat rozruch, v některých případech ani neměl v úmyslu způsobit takovou škodu, jaká nakonec vznikla. Prostě uviděl nepořádek, který podpálil – a oheň se rozšířil na ubytovnu. Tehdy, bylo to 13. srpna, toho plameny spolykaly za osm set tisíc. Zaujala ho peřina vynímající z chaty – a popelem lehl celý objekt. Zlákal ho igelit natažený na rozbitém zadním skle auta – a vyhořel celý interiér…

Později ale zadrženého muže vstřícnost opustila a s policisty přestal spolupracovat.