Senát Luboše Vrby posuzuje, zda podezřelí budou vydáni k vyšetřování a stíhání do USA, kde by jim v případě odsouzení hrozil trest až na doživotí – a pražští soudci vzkázali za oceán: poskytněte záruky, že v případě vydání nebudou tito lidé podrobeni mučení.

Při středečním jednání soudu se ukázalo, že přesně o tohle pořádali Američany přípisem poslaným do USA prostřednictvím ministerstva zahraničí již 5. ledna. Není totiž tajemstvím, že při získávání informací k údajným teroristickým aktivitám americké orgány nejednají s vyslýchanými osobami v rukavičkách; některé praktiky bývají dokonce srovnávány s právem útrpným známým ze středověku.

Na ujištění Spojených států o tom, že muži označovaní za spolupracovníky radikálů nebudou mučeni, umístěni do samovazby, drženi mimo území USA a v nestandardních typech vězeňského zařízení či podrobeni nelidskému zacházení závisí konečný verdikt pražského městského soudu. Jeho senát o přípustnosti vydání podezřelých rozhoduje již od poloviny prosince.

Ozbrojená vězeňská služba

Jednání střeží po zuby ozbrojení příslušníci zásahové jednotky vězeňské služby. Verdikt soudu by podle Vrbových odhadů mohl padnout do měsíce; konkrétní termín dalšího jednání ale nařídí až poté, co obdrží americkou odpověď. Nicméně i v případě souhlasného stanoviska by konečné slovo měla až ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Chálid Jásir Husajn Marabí, Faouzi Jaber a Alí Tán Fajád byli zadrženi loni v dubnu v dražším pražském hotelu z podnětu americké strany. Údajně měli v plánu zprostředkovat dovoz kokainu do USA a prodejem drogy získat peníze na obchod se zbraněmi, které měla Fajádovým prostřednictvím zbývajícím podezřelým dodat firma z Ukrajiny a které by na území Kolumbie byly použity k boji s americkými jednotkami.

Prý však netušili, že lidé, s nimiž jednali, nepatří k bojovníkům z kolumbijské organizace FARC, označované za uskupení teroristů, ale ve skutečnosti jde o americké tajné agenty. Ti jejich aktivity sledovali již od roku 2012.

Odmítnutí vydání do USA

Všichni zadržení přípravu trestné činnosti popírají, obvinění označují za vykonstruovaná a své vydání do USA odmítají. Jednání, která někteří z nich vedli (včetně cestě do Prahy předcházejících schůzek v africké Ghaně a posléze v polské Varšavě, kde se mělo jednat o podrobnostech transakcí s teroristy) prý u dvou z nich měla směřovat pouze k založení mezinárodní spediční firmy.

Ne ale pro skutečné podnikání v rámci tranzitu zboží, ale vlastně mělo jít o fiktivní společnost – chystanou v rámci pomsty za podvod spáchaný v minulosti směřující vůči překupníkům. Tak alespoň lze porozumět emotivním výpovědím podezřelých cizinců provázeným divokou gestikulací i hlasitým překřikováním.

V jednací síni to tak chvílemi vypadalo spíš jako na perském trhu – a také proud informací působil na Středoevropana poněkud neurovnaným dojmem. Spíše chaotickým. Třetí z mužů, který měl zprostředkovat dodávku zbraní, prý toto zboží neslíbil, ale také při jednání výslovně neodmítl. Těžko prý říkat ne lidem hovořícím o svých vazbách na nebezpečnou ozbrojenou skupinu; to by se rovnalo sebevraždě.

Také jedním ze stěžejních argumentů obhajoby je námitka, že v posuzované kauze nešlo o odhalení chystaného zločinu, ale údajnou trestnou činnost vyprovokovali právě tajní agenti.

Čtěte také: Cizinci jsou podezřelí z podpory terorismu