Nasvědčovat by prý tomu mohly podivnosti a nestandardní postupy vršící se kolem kauzy jejich klientů – Barbory Pláškové a Jaroslava Dobeše. Takzvaného „guru Járy" a jeho blízké spolupracovnice, kteří byli v nepřítomnosti souzeni v souvislosti s údajným znásilňováním při takzvaném „odháčkování": zbavování žen problémů přetrvávajících z minulých vztahů pomocí sexuálního aktu s Dobešem.

Prostřednictvím tantrického sexu odstraňujícího „háčky", které v ženách zanechali jejich předchozí partneři. A právníci i média řešili otázky, nakolik klientky věděly, jaká šamanská metoda je čeká, zda byly schopny vyjádřit nesouhlas a mohly se bránit. „Odháčkováním" údajně prošlo kolem 350 žen včetně vysokoškolaček, obžaloba hovoří o osmi z nich – zmiňuje skutky, k nimž mělo dojít během krátkých návštěv Dobeše v České republice v letech 2004 – 2007.

V souvislosti s touto aktivitou vešel do povědomí název esoterické školy Poetrie. A právě do její činnosti se podle tvrzení advokátů měli zapojovat vysoce postavený muž z vedení zlínského okresního soudu či soudkyně téhož soudu. Vlastně podle tvrzení jejich klientů.

Krčma i Drapák ovšem netají tím, že ačkoli nemohou hovořit o prokázaných faktech, rozhodně se již dověděli dost na to, aby pochopili, že slova Dobeše s Pláškovou nejsou nepodloženými povídačkami. Právě proto se nerozpakují hovořit o důvodném podezření, že existuje skupina navzájem propojených lidí, kteří nemají zájem, aby bylo do záležitosti vneseno světlo a pravda vyšla najevo.

Advokáti dokonce vyrukovali s podezřením, že se lidé ze soudu mohli podílet na „organizování této údajné trestné činnosti v rámci školy Poetrie – a tedy mohli zneužívat svoji psychickou a sociální převahu nad osobami, které se nacházely v tísni, těžké životní situaci a vykazovaly znaky určité závislosti na autoritách". Právě s tím, aby tyhle vazby nevyšly najevo, by podle Krčmy mohlo souviset několik neobvyklých postupů, které kauzu provázely.

Soudcům se nařčení nelíbí

Soudci Okresního soudu ve Zlíně Tomáš Gargulák a Eva Bučková, které pražští právníci výslovně jmenovali, se ve středu proti nařčení ostře ohradili. Trvají na tom, že se v žádném případě nepodíleli na údajné trestné činnosti v rámci školy Poetrie, která je v současnosti předmětem trestního řízení.

Deníku soud sdělil, že o trestním stíhání v dané věci mají jen zprostředkované informace z médií a do trestního řízení nijak nezasahovali. Zdůraznili také, že kauzu neřeší okresní soud, u kterého oni působí, ale pobočka soudu krajského.

Gargulák s Bučkovou nicméně nepopírají, že se s Jaroslavem Dobešem setkali: v letech 1998 až 2003 se jako stovky jiných osob zúčastnili veřejných seminářů, které Dobeš pořádal – ovšem o tom, že by v té době byla páchána nějaká trestná činnost, nevěděli. Slova právních zástupců obžalovaných označuje vyjádření zlínského okresního soudu jako „zcela nepravdivá" a hovoří o účelovém zneužití ve prospěch obžalovaných.

Na otázku Deníku, zda představení těchto údajných souvislostí nezavání postupem podle poučky delikventů ve stylu: když jsi v nouzi, nařkni soudce – a pokud jsi už opravdu v koncích, nařkni ještě svého advokáta, Krčma odpověděl, že okresní soud, kde zmiňovaní soudci působí, s projednáváním kauzy jeho klienta neměl nic společného (tu řešil sice soud ve Zlíně, avšak jednalo se o tamější pobočku brněnského krajského soudu).

Jemu i Drapákovi navíc klienti ukázali přesvědčivě vyhlížející důkazy. Konkrétnější být Krčma nechtěl s ohledem na taktiku budoucí obhajoby – souhlasně však přikývl na otázku, zda se jednalo o i videonahrávky.

Jeden písemný doklad nicméně Krčma ve čtvrtek ukázal: letenku pro Dobeše z filipínské Manily přes Istanbul do Prahy zakoupenou u letecké společnosti Turkish Airlines loni 4. června. Právě kolem ní prý všechny podivnosti spojené s případem vrcholí.

Žádost o statut uprchlíka

Plášková a Dobeš na Filipínách dlouhodobě pobývali i se svými rodinami. V souvislosti se stíháním v České republice nakonec skončili v manilském detenčním zařízení a žádají o statut uprchlíka z důvodu náboženské perzekuce v České republice. A z této detence se loni 10. června večer měl někdo pokusit Dobeše „unést" do Prahy. V poutech zakrytých přehozeným oblečením.

Kdo to byl, lze prý jen spekulovat – leccos by prý ale mohl naznačovat fakt, že byl k dispozici novotou vonící český pas, zřejmě čerstvě vydaný i přes to, že tehdy běželo (a ještě stále trvá) azylové řízení. Z transportu do Prahy sešlo podle Krčmy jen proto, že Dobeš omdlel – a kapitán letadla ho za těchto okolností odmítl vzít na palubu…

„Guru" Dobeš a Plášková byli v nepřítomnosti předloni souzeni právě zlínským soudem; tamější pobočkou Krajského soudu v Brně. Jako uprchlí. Už to Krčma a Drapák (které si rodiny obžalovaných zvolily na plnou moc namísto původně jmenovaných obhájců přidělených ex offo) zpochybňují.

Kdepak uprchlí! Na Filipínách oba obžalovaní žili pod vlastními jmény, neskrývali se, pravidelně si chodili prodlužovat víza – a byli v kontaktu s českou ambasádou. Orgány činné v trestním řízení tedy věděly, kde se obvinění a později obžalovaní nacházejí – nebo to pro ně neměl být problém zjistit.

Za uprchlé je česká justice považuje dosud (a tak jim nezasílá žádné písemnosti) – i když právě z trestního spisu se prý advokáti dozvěděli adresu aktuálního pobytu v detenčním zařízení v Manile a klienty kontaktovali. Následně se za nimi rozjeli – a získali informace, které nyní prezentují.

Obchodování s lidmi

Dobeš s Pláškovou byli zprvu – od 19. ledna 2010 – stíháni pro obchodování s lidmi (což podle advokátů umožnilo využití represivnějších operativně pátracích prostředků v úvodní fázi vyšetřování), omezování osobní svobody a znásilnění. U zlínské pobočky Krajského soudu v Brně „guru Jára" dostal 7. října 2014 v nepřítom­nosti desetiletý trest, jeho pomocnici Pláškové uložil trest odnětí svobody o půl roku kratší.

Následovalo odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, který nejprve nařídil veřejné jednání – jelikož ale mezitím byli nepravomocně odsouzení zadrženi na Filipínách, rozhodl v neveřejném jednání: loni 21. května prvoinstanční verdikt zrušil a věc byla vrácena zpátky do Zlína: soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Následně – zcela nově; letos 14. března – ještě z druhé strany padlo trestní oznámení podané Dobešem na neznámého pachatele, které hovoří o zneužití pravomoci úřední osoby, úplatkářství a zbavení osobní svobody. Má souviset s údajnými manipulacemi při vyšetřování případu a trestním stíhání.

Advokáti Krčma a Drapák ve středu zmiňovali také peníze, které byly zabaveny při domovních prohlídkách, kdy podle nich není pamatováno na takzvané zúčastněné osoby, jimž byly finanční prostředky odebrány. Ohrazují se rovněž proti údajnému nerespektování práva na obhajobu v souvislosti s tím, že jeden z obhájců a matka obžalované nebyli soudem I. stupně vyzváni k úkonu, který se nazývá doplnění odvolání.

Vydání brání chybějící smlouvaJaroslav Dobeš byl zadržen loni 15. května nedaleko filipínského města Dapa – prý právě ve chvíli, kdy meditoval pod stromem. Nyní se nachází se v detenčním zařízení v Manile – v imigrační vazbě. České ministerstvo spravedlnosti jedná s filipínskými partnery o jeho případné deportaci – to se ale zatím jeví jako běh na hodně dlouhou trať.

Výsledek fakticky závisí výhradně na rozhodnutí filipínských orgánů.  Smlouva o vydávání osob mezi oběma zeměmi neexistuje. „Ministerstvo spravedlnosti se obrátilo na filipínskou stranu s dotazem na možnost vydání obviněného na základě takzvaného ujištění o vzájemnosti," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová, že se české orgány pokusily nahradit chybějící smlouvu prohlášením, které ji mělo nahrazovat.

K úspěchu to nevedlo. „Filipínská strana sdělila, že tento postup není možný, neboť extradice osob z Filipín je možná pouze na základě mezinárodní smlouvy," naznačila Schejbalová, že vyhlídka na pokrok jsou aktuálně mizivé.