Klíčové je, že se tato doktorka nezpovídá ze skutků souvisejících s výkonem povolání. Před soud (a předtím i do vazební věznice) se dostala kvůli zapojení do kauzy známé jako „vražda léčitele“. Jedná se o úmrtí kutnohorského léčitele v bytě na pražských Hájích předloni na počátku října, kdy zubní lékařka z Kutné Hory figuruje jako jedna ze stěžejních postav.

Společně s další obžalovanou, bývalou pedagožkou z Prahy v důchodovém věku, jež úmrtí 50letého muže byla rovněž přítomna, nabízí vysvětlení: obě jednaly na pokyn léčitele, který si přál „odejít z tohoto světa“. „Vrátit se domů“, jak říkal i podle svědků. A stejně jako pro další okruh věrných stoupenců představoval pro obžalované autoritu, o jejíchž pokynech se nepochybuje. Obě ženy uvěřily, že po smrti jeho tělo zmizí: i s duší se přesune do jiné dimenze. Když se tak nestalo, mrtvolu ležící na posteli se samy vydaly nahlásit na policejní služebnu.

K profesnímu trestu není důvod

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler Deníku v pondělí 8. ledna naznačil, že samotnou kauzu profesní organizaci zubařů nepřísluší hodnotit. „Dotyčná lékařka nebyla za nic odsouzena, a tak ji ani nemůžeme za nic trestat. Podle informací z médií asi nešlo o čin ve spojitosti s výkonem praxe. Tedy nemáme nad tím ani disciplinární pravomoc,“ shrnul Šmucler situaci. Zdůraznil, že stomatologická komora částečně vykonává pravomoci státu, a tak musí bedlivě dodržovat zákony.

„Paní doktorka je navíc oblíbená – a pacienti, kteří k ní jdou, vědí, co se stalo. Kdo nechce, tak k ní nejde,“ poznamenal prezident stomatologické komory. V obecné rovině uvedl, že lékařku, jejíž návrat do ordinace vyvolal debaty, by případně bylo možné zbavit způsobilosti k výkonu povolání, pokud by k tomu existoval patřičný podklad. Neexistuje, a tak není ani důvod k takovému postupu. „Pokud si nějaký psychiatr či psycholog – nebo policie – myslí, že není schopna vykonávat praxi, pak by museli vyhotovit posudek. Ale to se nestalo,“ konstatoval Šmucler.

Žalobci nemají důvod k námitkám

Státní zástupkyně Jana Murínová pro Deník rovněž zdůraznila, že obžalovaná není stíhána pro skutek, který by byl spáchaný v souvislosti s výkonem povolání. „Ze strany státního zastupitelství nebude ani navrhováno uložení zákazu činnosti,“ poznamenala žalobkyně.

Také ona připomněla, že rozhodnutí, zda ordinaci souzené zubařky vyhledat, je věcí jednotlivých pacientů. „Ze strany státního zastupitelství není co namítat a není důvod, abychom činili nějaké kroky,“ konstatovala – s odkazem na rozhodnutí soudu, jenž obžalovanou propustil z vazby, a lékařů, kteří ukončili léčbu v psychiatrické nemocnici. Vlastně tak prý spíš lze uvítat, že zubařka na svobodě začala pracovat. „Vydělává peníze pro svoji obživu, pro případnou úhradu nákladů řízení, obhajoby a eventuální náhradu škody,“ míní Murínová. A také ona má za to, že případ je natolik známý, že pacienti mají dost informací.

Budoucnost závisí na verdiktu soudů

Jak by se věci mohly vyvinout dál, je podle Šmuclerových slov velmi obtížné předvídat. Ani teoretická varianta spojená s možným odsouzením prý nemusí nic znamenat: na další činnost zubařky by to vliv mít mohlo, ale také nemuselo. „Dokonce se posuzuje i u odsouzených, zda mohou, či nemohou ve výkonu trestu poskytovat zdravotní služby. To vše jsou ale nyní jen spekulace,“ konstatoval prezident stomatologické komory. Česká lékařská komora pak k věci nemá žádné vyjádření. „Tato otázka patří České stomatologické komoře,“ sdělil Deníku mluvčí Michal Sojka.

Projednávání kauzy úmrtí léčitele v rámci hlavního líčení, které u Městského soudu v Praze začalo loni na jaře, se zřejmě blíží do finále. Rozhodující dokument, na který soud čeká, je posudek znaleckého ústavu z Hradce Králové, který se má vyjádřit k příčetnosti obžalovaných žen. Má vnést jasno do dřívějších rozporných závěrů různých znalců, kteří se na hodnocení zachování, anebo vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností zásadně neshodli.

Strany posudek zatím nedostaly – přičemž předsedkyně trestního senátu Daniella Sarah Sotolářová již dříve uvedla, že pokud ústavní posudek ještě nebude k dispozici, jednání posune. Zatím ale platí termín stanovený na 21. ledna.

Stejně jako se neshodli různí znalci, v hodnocení projednávaného skutku se naprosto rozcházejí zástupci obžaloby a obhajoby. Zdá se být prakticky jisté, že ať už prvoinstanční soud dospěje k jakémukoli rozhodnutí, na pravomocný verdikt si bude třeba počkat. Ten podle všeho přinese až rozsudek odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze. Jistě se odvolá jedna strana, anebo druhá – a možná i obě.