Soudní jednání totiž čeká delší pauza, během níž by experti měli připravit jednoznačnou odpověď na otázku: byla dvojice žen obžalovaných z naplánované a předem připravené vraždy za své jednání odpovědná – nebo je na místě rozhodnout o zproštění obžaloby pro nepříčetnost?

Mord, nebo nevinná nepříčetnost?

Nyní má soud k dispozici znalecká vyjádření, která říkají jedno i druhé. Posudky vypracované znalci v rámci přípravného řízení (které se státní zástupkyni Janě Murínové staly i podkladem pro podání obžaloby) hovoří o tom, že rozpoznávací i ovládací schopnosti nyní souzených žen byly v době činu zachovány přinejmenším částečně. To by znamenalo, že si obžalované uvědomovaly, co dělají, a jsou za své počínání i jeho následky odpovědné.

Jinými slovy: lze je odsoudit. Naopak závěry dalších znalců, jejichž posudky později dodala obhajoba, vyznívají zcela jinak: tyto schopnosti byly vymizelé. Což by pro soud znamenalo, že je na místě rozhodnout o zproštění obžaloby. Snad se to takto dá zjednodušeně shrnout; samotnými posudky a jejich detailním obsahem se trestní senát minulý týden ve středu zabýval celé rodiny.

Znalecké posudky jsou pro rozhodování soudu klíčové. Jestliže nepanují zásadní pochybnosti o tom, co se před smrtí léčitele odehrálo, klíčový vliv na konečný verdikt bude mít právě posouzení příčetnosti obžalovaných – a pak případně použitá právní kvalifikace spáchaného skutku. O tu by mohl být sveden souboj v rámci závěrečných řeší – a z kroků obhajoby během procesu vedeného od dubna už vyplynulo, že si dovede představit i mírnější posouzení než jako zločin vraždy. Když už by tedy padlo rozhodnutí o vině – a bylo na místě volit i trest.

Čeká se na ústavní posudek

Že znalecké posudky z odvětví psychiatrie a psychologie jsou pro trestní senát zásadní, potvrdila ve středu 13. září jeho předsedkyně Daniella Sarah Sotolářová. Jestliže se při vzájemném „souboji“ několik znalců minulý týden ve středu nedokázalo shodnout na společných závěrech, aktuální rozhodnutí soudu nepřekvapuje.

Sotolářová ve středu oznámila, že soud bude požadovat revizní posudek, který zadá znaleckému ústavu. Takzvané ústavní posudky, které nepřipravují jednotliví znalci, ale kolektiv, mívají dodací lhůty v řádu měsíců. Zatím tedy zůstává otázkou, kdy projednávání smrti léčitele, jenž kolem sebe vytvořil okruh příznivců s rysy sekty, bude pokračovat.

Před soudem stojí dvě doktorky

Jako obžalované v případu figurují dvě vysokoškolsky vzdělané ženy s doktorskými tituly. Jednou je z Prahy pocházející bývalá pedagožka, v jejímž bytě léčitel zemřel, a o generaci nebo (srovnáme-li ročníky narození 1957 a 1991) spíš o dvě generace mladší zubařka, jíž působení v Kutné Hoře vybral právě onen léčitel.

Ta je stále vazebně stíhaná – a v případu hraje klíčovou roli. Nejen proto, že léčitele přivezla před smrtí do Prahy, ale také jeho skon úzce souvisí právě s jejím počínáním.

Pouhá pomoc k „cestě domů“?

Obě ženy toho sice u soudu zatím mnoho neřekly – na policii se však hájily tím, že jen plnily mužovo přání a pomáhaly mu „odejít domů“. Stejně jako další věrní stoupenci uvěřily, že je reinkarnací Boha (který se přišel za zemi podívat za zlo, jež vedlo k tomu, že lidstvo zabilo jeho syna Ježíše Krista), ale třeba i Michelangela nebo například Vladimira Putina. Tomu, co si většina lidí představí pod pojmem duše, měly pomoci opustit tělesnou schránku – a podle jeho slov, o nichž se nepochybuje, předpokládaly, že tělo pak samo zmizí. Když se tak nestalo a mrtvola stále zůstávala ležet na posteli, několik hodin se s nastalou situací vyrovnávaly – načež odešly věc nahlásit na policii.

Nepopíraly, že na „onen svět“, ať už si pod tím představíme cokoli, pomohla léčiteli především zubařka. Žena, která současně v případu figurovala jako léčitelova partnerka (která si dokonce nechala úředně změnit příjmení, aby měla stejné jako on) – nicméně z jednání soudu vyplynulo, že byla spíš týranou a znásilňovanou obětí hrubiánsky se chovajícího manipulátora.

Řada svědků ho soudu vylíčila jako šarlatána ovlivňujícího lidi přes city a hrozby i využití vlivu kolektivu „zmanipulovaných ovcí“; muže balamutícího hlavy svým nejvěrnějším stoupencům, k nimž patřily i obě obžalované ženy. Podle všeho však tomu, co hlásal, věřil i on sám. Nebo se snad snažil zbaběle uniknout zatčení poté, co se v komunitě, jíž se obklopil, objevila podivná úmrtí – a neměl dost sil na to, aby si dokázal vzít život sám?

Ne vykrvácení, ale otrava

Zatím nikdo nezpochybňuje, že zubařka podle léčitelova pokynu obstarala silné anestetikum (napsala prý recept na vlastní rodné číslo) a ze své ordinace vzala i přípravek pro lokální umrtvení, stejně jako skalpely. Všechno použila a léčiteli způsobila nejprve krvácející ránu v třísle a potom i na zápěstí. Pitva však ukázala, že muž nezemřel v důsledku vykrvácení, jak bylo původním záměrem, ale podlehl otravě v důsledku nadměrného užití znecitlivujícího preparátu. Ten si prý ještě vzal sám, načež upadl do bezvědomí.

Ať bude rozhodnutí městského soudu jakékoli, lze očekávat, že pravomocný verdikt nakonec vynese až Vrchní soud v Praze. K němu kauza dozajista poputuje na základě odvolání nejméně jedné ze stran.