"Výroky jsou zjevně odrazem názorů a postojů obžalované, jejím vnímáním historie a reality, což je názor. Za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude," konstatovala soudkyně Klára Jantošová z Obvodního soudu pro Prahu 6.

"Pokud má soud hodnotit celkový projev paní obžalované, nutno sdělit, že shodně se státním zastupitelstvím má za to, že obžalovaná nevhodnými metodami a způsoby ovlivňovala a přesvědčovala žáky o svém postoji, o svém výkladu historických i aktuálních událostí," shrnula soudkyně.

Zmínila ale ústavně zaručenou svobodu slova a projevu a také zásadu ultima ratio, tedy princip, podle něž je trestní právo využíváno jen v případech, kdy nelze využít jiné právní prostředky. Připomněla, že učitelka už byla za své selhání postižena tak, že se nemůže věnovat výkonu svého povolání. Základní škola Na Dlouhém lánu jí totiž po incidentu dala výpověď.

Státní zástupce Richard Petrásek pro Bednářovou požadoval osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Domnívá se, že žena zvolila pro prezentaci svého názoru zcela nevhodné místo a publikum. Novinářům řekl, že výpověď ze zaměstnání není dostatečným trestem. Počínání Bednářové mělo podle něj společenskou škodlivost trestného činu proto, že se ho dopustila jako učitelka vůči žákům.

"Kdyby to takto sdělovala v hospodě u piva nebo na nějakém plénu, které by na takové názory bylo připraveno, tak by se tam ta svoboda projevu samozřejmě vážila víc,“ řekl novinářům.

Podle soudkyně ale nebyla tvrzení Bednářové natolik intenzivní a závadná, aby naplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Názory učitelky soud označil za směsici pravdivých výroků postavených na historických událostech a výroků nepravdivých, překrucujících historická fakta a se zavádějícími a neověřitelnými informacemi.

"Nelze dovodit, že by se jednalo o explicitní popírání, zpochybňování nebo snahu obžalované o ospravedlnění válečných zločinů nebo zločinů proti míru - o těchto se paní obžalovaná nezmínila. Nelze to dovodit ani implicitně z jejího projevu a následné diskuse," míní Jantošová.

Tématu Ruska a Ukrajiny se češtinářka Bednářová věnovala v hodině slohu 5. dubna 2022, tedy několik týdnů po počátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům mimo jiné tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje.

Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.

Bednářová dnes pro přítomné novináře rozsudek komentovat nechtěla s argumentem, že nejsou z nezávislých médií. Řekla jim pouze to, že by jí měli pogratulovat. Žena je nyní evidovaná na úřadu práce a kvůli výpovědi se soudí. V pracovněprávním sporu dal soud zapravdu škole, ale učitelka se odvolala.

Společenství PRAK, ve kterém působí například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála či svolavatel protivládních demonstrací Jindřich Rajchl, vyhlásilo sbírku na ženinu podporu. Na transparentním účtu je aktuálně zůstatek zhruba 173.000 korun, přičemž celková suma příjmů činí přes 447.000 korun. Část dárců připojila ke svým darům povzbudivé vzkazy pro Bednářovou, ve kterých ji chválí za odvahu a označují ji za oběť totalitní zvůle.