Policisté se 5. října zprvu zdráhali uvěřit, když se na jejich služebnu dostavily dvě doktorky, zubařka (31) z Kutné Hory a o generaci starší bývalá pedagožka (65) z metropole, aby oznámily, že v učitelčině bytě na Hájích leží mrtvola. To by ještě nebylo něco mimořádného. Šokující informace však přišly vzápětí.

Obě vysokoškolsky vzdělané ženy, působící dojmem, že jsou při smyslech, mluvily o tom, že jako věrné stoupenkyně léčitelova učení (a mladší z nich i jako jeho poslední partnerka, která si dokonce nechala úředně změnit jméno a přijala jeho příjmení) dotyčnému splnily jeho přání: odejít z tohoto světa a přejít do jiné sféry. Zřejmě měly představu, že zmizí i jeho tělo.

Když se tak nestalo, v bytě důkladně uklidily a kantorka našla na internetu adresu nejbližší policejní služebny. Tam se společně vypravily věc nahlásit. Obě se nyní zpovídají z vraždy.

Pomoc se smrtí na přání oběti?

Aktivněji podle obžaloby vystupovala zubařka, která nadále zůstává ve vazbě. Zřejmě na přání poškozeného opatřila utišující léky. Jak se ukázalo, napsala recept na vlastní rodné číslo a z kutnohorské ordinace si vzala i znecitlivují injekce. Přibrala také skalpely. Podle nejčastěji opakované verze přivezla léčitele uprostřed noci do Prahy, kde mu v bytě učitelky měla poskytnout utišující prášky. On jich prý sám spolykal celé balení.

Pak zubařka měla chtít volat záchranku s tím, že vše se dá ještě zvrátit, ale léčitel i kantorka to odmítli. Přešla tedy k další fázi předem připraveného plánu: po aplikaci znecitlivující injekce způsobila poškozenému skalpelem ránu v třísle. Muž, který po požití léků upadl do bezvědomí, z ní ale krvácel jen mírně. Obě ženy se pak pohledem a přikývnutím měly shodnout, že je třeba říznout ještě do ruky.

Z výsledků znaleckého zkoumání nicméně plyne, že nezemřel v důsledku vykrvácení, ale podlehl otravě způsobené léky. Následně údajně zubařka ležela na posteli vedle chladnoucího těla až do rána. Když mrtvola stále zůstávala na posteli, doktorky se rozhodly kontaktovat policii.

Manipulace a divné vztahy

Původní obraz zaslepených stoupenkyň léčitelova učení, které se ocitly zcela ve vleku jím předávaných myšlenek, představ i příkazů, postupně nabývá čím dál pekelnějších rysů (což ostatně měl být jeden z oblíbených symbolů). Podle všeho se kolem léčitele vytvořila komunita s rysy sekty, kde panovala prazvláštní pravidla. A ze stoupenců se stávaly spíš oběti. Léčitel jim například nařizoval, kdo s kým má bydlet a trávit i volný čas, kde kdo bude pracovat, oběma obžalovaným vybíral i auta, která si mají koupit (což obě udělaly) i jak je mají vyzdobit. Jejich půjčování bylo samozřejmostí – dokonce s omluvou, že není připravena plná nádrž. A také byt, kde nakonec zemřel, si starší z obžalovaných pořídila z jeho popudu.

Prazvláštní byly nařizované domácí rituály. Odevzdávaly se také peníze - někdy s argumentem, že mají být odčiněním hříchů z minulých životů – a to i za bizarních okolností: třeba v šest hodin a šest minut ráno, v částce vyčíslené „satanskou“ kombinací 666.

Cosi podivného se mělo odehrávat kupříkladu i na společných zájezdech do Španělska nebo u nás na hradě Houska (často označovaném jako „brána do pekla“). Údajně však mělo dojít dokonce i na mrzačení: na opakované odřezávání malíčků u nohy za trest a jako pokání.

Mírnějším trestem, majícím snad přispět k uvědomění si údajných chyb, bylo třeba zavezení na neznámé místo daleko od domova – a tam ponechání bez oblečení.

Zubařku si z nejužšího okruhu příznivců léčitel podle toho, co veřejně zaznělo v jednací síni, vybral jako sexuální partnerku, služku i „oslíčka otřes se“ – snad prý proto, že byl jejím prvním mužem a jako panna se měla stát prostředkem jeho „duchovního rozvoje“. Soužití ale duchovnem neoplývalo. Naznačují to alespoň svědectví, která soudkyně četla ze spisu. Mnohé scény kolísaly mezi domácím násilím a znásilněním, přičemž nepostrádaly prvky drsné pornografie.

Nové svědectví bývalé partnerky

Jestliže v úterý přišla k soudu vypovídat bývalá partnerka léčitele, trestní senát na její žádost, podpořenou čtveřicí obhájců obou obžalovaných, vyloučil na její výslech veřejnost z jednací síně. „Budu vypovídat o velmi intimních a soukromých podrobnostech,“ vysvětlovala svůj požadavek s tím, že před reportéry v sedadlech pro veřejnost by nedokázala říci vše, co má v jednací síni zaznít. „Já s ním prožila dvacet let plných týrání a ubližování,“ konstatovala šestapadesátiletá žena.

Na tento požadavek podporovaný všemi obhájci soud přistoupil. „Veřejnost se vylučuje z důvodů mravnostních a aby byla zachována kvalita výpovědi svědkyně,“ zdůvodnila rozhodnutí předsedkyně senátu Daniella Sarah Sotolářová. Naznačila, že svědkyně ohlásila, že chce uvést i podrobnosti, které dříve, v přípravném řízení, nezmínila do policejního protokolu. Nakonec za zavřenými dveřmi hovořila bezmála dvě a půl hodiny. A podle slov jednoho příslušníků vězeňské služby to musela být „síla“. „Tak jsem slyšel o pár magorech, ale tohle…“ utrousil při střídání eskorty ke kolegyni na chodbě před jednací síní.

Že patrně nebyl daleko od pravdy, naznačilo odpolední rozhodnutí. Senát vyloučil veřejnost z jednací síně i na výslech dcery předchozí svědkyně – opět kvůli mravnosti a zachování kvality výpovědi. Soudkyně Sotolářová odkázala na předchozí výpověď matky s tím, že lze předpokládat, o čem asi bude svědkyně hovořit, jestliže s ní a poškozeným žila ve společné domácnosti.

I svědkyně-dcera uvedla, že chce zmínit rovněž skutečnosti, o nichž nehovořila dříve v přípravném řízení. „Pokud to pomůže k vyšetřování,“ poznamenala. Nakonec o tom, co doma viděla a zažívala, hovořila hodinu a čtvrt; pokračovat bude ve středu ráno odpověďmi na otázky státní zástupkyně i obhájců.

Stejně jako v předchozím případě tak v sedadlech pro veřejnost směly zůstat jen dvě ženy, které si obžalované zvolily jako důvěrnice: kamarádka zubařky a dcera pedagožky. Obě svědkyně, jejichž výpovědi jsou podle slov předsedkyně senátu pro objasnění věci klíčové, se při příchodu do jednací síně maskovaly: matka respirátorem a dcera chirurgickou rouškou. Soud jim navíc umožnil příchod neveřejnými prostorami a Sotolářová novináře upozornila, že po dobu jejich přítomnosti nepovoluje pořizování obrazových záznamů. Současně se na ně obrátila s žádostí, aby se svědkyně nepokoušeli fotografovat nebo natáčet pokoutně.

Jednání soudu dále pokračuje

Termíny hlavního líčení, které bylo zahájeno v dubnu, předsedkyně senátu Sotolářová rozplánovala prozatím do července. V rámci středečního jednání původně mělo dojít především na výslech soudních lékařů, kteří zemřelého léčitele pitvali, a na informace toxikoložky k jejímu posudku, jenž se zprávou o výsledku pitvy úzce souvisí.

Kvůli neplánovanému pokračování výslechu svědkyně z úterka se však jejich slyšení přesouvá až na červenec – a ve středu by měli hovořit i další svědci.

Dva svědci se přihlásili sami

V rámci projednávání vraždy léčitele v úterý vyslechl Městský soud v Praze i dva svědky, které nepředvolával: přihlásili se sami. Stejně jako již jiní v minulosti přišli říci, že si na obličeji kutnohorské zubařky všimli nepřehlédnutelných, skutečně velkých podlitin. Vesměs tito svědci předpokládají, že utrpěla úraz: nejspíš byla bita. Nic dalšího ale říci nemohou. Nevědí víc, než sami viděli, případně co slyšeli od ostatních pacientů v čekárně: že takhle zubařka nevypadala ojediněle. Jinak mohli hovořit jen o tom, že si ji jako stomatoložku chválili a s její prací i profesionálním přístupem byli spokojeni.

V úterý takto vypovídal osmatřicetiletý Mario T. z Kopřivnice. K soudu se dostavil v kraťasech a hovořit začal s rukama v kapsách, což v jednacích síních nebývá zrovna obvyklé. Hovořil o tom, jak při jeho poslední návštěvě nebyl na zubařku pěkný pohled. „Měla škaredé modřiny na obličeji,“ konstatoval svědek v úvodu svého vystoupení ke své poslední návštěvě v kutnohorské ordinaci: loni 22. června sedm ráno, kdy přišel kvůli ošetření zubního kazu. „Hematomy měla přes obě oči,“ konstatoval.

Na místě se sice na nic nevyptával, ale o tom pak vyprávěl. Byla to jeho šestá či sedmá návštěva – přičemž nikdy dřív si ničeho podobného nevšiml.

„Myslím si, že paní doktorce bylo ublíženo,“ vysvětlil, proč přišel k soudu. Usuzuje tak ale jen podle modřin, které viděl. Podle jeho mínění nicméně bylo jasně vidět, že „dostala po hubě – s prominutím“.

Jeho svědectví by mohlo naznačovat nějaký záměr obhajoby. Možná snahu o změnu právní kvalifikace ze zločinu vraždy na mírněji trestané zabití z omluvitelné pohnutky (například v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného). To ale svědek popřel odpovědí na otázku, proč k soudu dorazil. „Přišel jsem sám. O své vůli,“ uvedl s tím, že se na svém svědectví s nikým předem nedomlouval. Prostě cítil potřebu přijít soudu sdělit, čeho si před necelým rokem všiml.
Jako další dobrovolná svědkyně vystoupila sedmadvacetiletá Eliška M., která coby dealerka objíždí stomatologické ordinace s nabídkou prostředků na protézy. Ta vysvětlila, že reagovala na pátrání po množných svědcích v jedné facebookové skupině z Kutné Hory, v níž je přihlášena.

V ordinaci kutnohorské zubařky byla naposledy loni v létě. „Zarazilo mě, že měla výraznou podlitinu na oku. Velmi mě to zaskočilo, protože to byl opravdu velký monokl,“ řekla svědkyně soudu. „Podlitina byla velká, rozhodně ne nějaká malá modřinka – a muselo to hodně bolet.“

Tehdy prý zvažovala, že se zeptá, co se stalo, ale nakonec to neudělala. Jednak se jí to zdálo poněkud nevhodné, jednak prý nechtěla zdržovat: zubařka podle jejích slov měla plnou čekárnu „jako obvykle“. „Já jsem zvyklá, že ordinace jsou hodně přetížené, ale u paní doktorky byl podíl pacientů extrémní,“ řekla svědkyně soudu s tím, že zubařka vyhověla každému, kdo přišel, nikoho neodmítla. Eliška M. také připomněla, že nejprve zubařka ordinovala sama. Až při poslední návštěvě měla zdravotní sestru.