Vyjádření znalců z odvětví psychiatrie a psychologie jsou klíčové pro posouzení, zda obžalované byly za své počínání odpovědné. Svůj podíl na léčitelově smrti nepopírají – avšak z dosavadního jednání soudu a vyjádření obhajoby plyne, že nesouhlasí s tím, že se jednalo o vraždu. Samotné souzené ženy, jež obě mají vysokoškolské vzdělání, zatím u soudu příliš nehovořily. Alespoň ne v době, kdy bylo jednání přístupné. 

Závislost na léčiteli

Léčitel zemřel předloni počátkem října na pražských Hájích: v bytě pedagožky v důchodu, která patřila k jeho nejvěrnějším a nejaktivnějším stoupenkyním. Ostatně i tento byt si pořídila podle jeho pokynů, když z jeho příkazu opustila dřívější bydliště. A k dojíždění na seance v Kutné Hoře si na jeho radu koupila auto sportovního modelu – k překvapení rodiny, k níž však s rostoucí orientací na skupinu kolem léčitele stále výrazněji zpřetrhávala kontakty.

Do Prahy léčitele v poslední den jeho života přivezla zubařka z Kutné Hory, která si mimochodem pořídila sportovní auto stejného typu jako o 34 let starší pedagožka. Stomatoložka se do Kutné Hory v minulosti přistěhovala právě kvůli léčiteli; za ním dojížděla už od doby, kdy studovala v Praze. Dokonce si pak nechala úředně změnit příjmení, aby se jmenovala stejně jako on. To se stalo v době, kdy si ji vybral za společnici. Podle náznaků z výpovědí svědků se mu stala služkou, sexuální otrokyní i fackovacím panákem (a zřejmě i živitelkou, byť sám měl na kontě obrovskou částku) – přičemž všechny tyto role v jednací síni ilustrovaly často i drsné popisy konkrétních situací.

Soud s kutnohorskou zubařkou v Praze.
Obžaloba z vraždy zubařce ve vykonávání praxe nebrání. Není souzena kvůli práci

Svědci z léčitelova okruhu, kteří původně sami také většinou přijímali jeho počínání, rozhodnutí i příkazy nebo rady bez hlasitých výhrad a zpravidla i bez pochybností, se shodli, že navzdory tomu všemu svůj úděl pokorně nesla a respektovala, i když zjevně trpěla. Dalo by se hovořit o až zaslepené věrnosti, poslušnosti a oddanosti – a absolutnímu respektu ke každému jeho slovu. Ke slovům vševědoucího muže, která jsou daná; o nichž se nepochybuje, jakkoli je ti nedokonalí kolem nedokážou vždycky pochopit. Právě to hraje v projednávané kauze klíčovou roli.

V rámci hlavního líčení postupně vykrystalizoval obraz společenství s rysy sekty, jehož členové se ocitli zcela ve vleku léčitelových pokynů. Podle jeho příkazů nejen cvičili, stravovali se, uklízeli a trávili volný čas, ale třeba i měnili zaměstnání, stěhovali se, odevzdávali mu peníze. Dokonce neváhali ubližovat sobě či jiným příslušníkům skupiny, když dostali pokyn nebo jen vycítili, že by si to jejich guru přál. To vše ve jménu spásy duše.

Smrt na vlastní přání

Obě obžalované ženy vysvětlují, že i to, co řeší soud, se stalo podle léčitelových pokynů. Delší dobu před smrtí mluvil o odchodu z tohoto světa, snad duchovním přestupu do jiné dimenze, roviny či reality, což označoval jako „návrat domů“. Že hovořil o vůli odejít a opustit lidi, jejichž chování přináší jen zklamání, a vstoupit do světa prodchnutého štěstím, od něj slyšeli i další lidé z okruhu nejbližších věrných. A obě souzené ženy uvedly, že mu podle jeho přání a pokynů pomáhaly. Že asistovat u sebevraždy je zločin, jim na mysl nepřišlo.

Soud s kutnohorskou zubařkou v Praze.
Ženy obviněné z vraždy léčitele musí na ústavní pozorování. Rozhodl o tom soud

Klíčová byla role zubařky. Ta nejen vzala ze své ordinace skalpely a další vybavení, ale především obstarala znecitlivující preparát s intenzivním účinkem. Souzené ženy se shodují, že tento přípravek si léčitel vzal sám – celé balení naráz – a než upadl do bezvědomí, houkl na zubařku pokyn k použití skalpelu. Ta mu postupně způsobila dvě rány – v třísle a na paži – přičemž se očekávalo, že vykrvácí. Pitva však prokázala, že příčinou smrti byla otrava léčivem.

Na základě slov usmrceného prý obě doktorky očekávaly, že s duší zmizí z tohoto světa i jeho tělo. Když se tak nestalo, nahou mrtvolu ležící na posteli se společně vydaly nahlásit na policejní služebnu. Putovaly pak do vazby; nyní jsou již čekají na verdikt svobodě.

Znalci se neshodli

Městský soud Praze zahájil projednávání kauzy loni na jaře – a obsáhlé dokazování prakticky dokončil již na podzim. Svědci, někteří i v rámci několikahodinových výpovědí, obsáhle rozebírali i poměry v rámci kutnohorského společností (včetně možných souvislostí dvou dalších podezřelých úmrtí v údajné vazbě na lesní rituál).

Soud s kutnohorskou zubařkou v Praze.
Obžalovanou v kauze vraždy léčitele poslal soud do psychiatrického ústavu

Nakonec došlo na slyšení znalců, kteří se měli vyjádřit k míře zachování rozpoznávacích a ovládacích schopností. Laicky řečeno: k příčetnosti v době projednávaného skutku a možnosti ovlivňovat své počínání rozumem a vůlí. Toto zhodnocení může mít zásadní vliv na rozhodování o vině a případném trestu.

Své posudky vypracovalo hned několik psychiatrů a psychologů: nejprve v rámci přípravného řízení, další znalci se pak přidali posléze z podnětu obhajoby. Zásadně se neshodli. Trestní senát si proto vyžádal revizní posouzení, a to ve formě ústavního posudku – tedy takového, který je dílem znaleckého ústavu. Jeho kolektivu; ne tedy jednotlivce. Předsedkyně senátu Daniella Sarah Sotolářová na podzim oznámila, že posouzení bylo zadáno znaleckému ústavu v Hradci Králové. Původně vyjádřila naději, že jeho závěry by mohl mít soud k dispozici již v prosinci.

Soud s kutnohorskou zubařkou v Praze.
Kauza kutnohorské zubařky: Od smrti léčitele uplynul rok, jak soud rozhodne?

To se nestalo. Jednání nařízené na 12. prosince bylo zrušeno. Další termín soudkyně Sotolářová určila na úterý 30. ledna. Sice s trestním senátem v jiném složení, ale opět s předsedkyní Sotolářovou. Je tedy zřejmě, že se neplánuje čas na víc než stručnou rekapitulaci stavu s informací o dalším postupu.

Revizní posudek zatím městský soud neobdržel, potvrdil Deníku mluvčí Adam Wenig. Podle rozhovoru se soudkyní Sotolářovou nicméně naznačil, že úterní termín jednání ještě nemusí být jistý: mohl by být na poslední chvíli zrušen. Předsedkyně senátu prý uvažuje o dvou možných dnech jednání. „Je pravděpodobné, že jedno z nich neproběhne – ať už tohle, nebo to druhé,“ poznamenal Wenig.

Až bude mít soud posudek k dispozici, očekává se, že na rozhodnutí by už nemělo být třeba čekat dlouho. Ať však bude rozsudek jakýkoli, je nabíledni, že definitivní rozhodnutí přijme až vrchní soud. Zdá se totiž být jisté, že odvolání podá nejméně jedna strana.