Šest znalců vypracovalo celkem tři posudky z oblasti psychologie a psychiatrie. A protože se v závěrech rozcházejí, povolala je soudkyně Daniella Sarah Sotolářová k přednesení závěrů a „konfrontaci“. Teprve poté se senát rozhodne, ke kterému posudku se přikloní. Jeden nechala vypracovat policie, dva pak vznikly z podnětu obhajoby.

„Nemohou si do toho navzájem skákat, nemohou se konfrontovat. Mohou si ale prostřednictvím soudu navzájem dávat otázky. Každý každému může položit dotaz, který bude směřovat k doplnění závěrů,“ popsala státní zástupkyně Jana Murínová.

Jako první předstoupil před soud znalec Jaroslav Maxmilián Kašparů, posléze ho vystřídala psycholožka Miluše Pixová. Další znalci na výslech krátce po půl jedenácté dopoledne čekali. Posléze se v poledne dostalo na výslech soudního znalce a forenzního psychologa Karla Netíka a pak na psychiatra Ilji Žukova, který zpracoval posudek na druhou obžalovanou.

„Jestli zemřel jeden člověk, tak je to samozřejmě tragédie. Ale celá ta situace mohla vyústit daleko tragičtějším způsobem. Těch obětí mohlo být daleko víc,“ řekl ve středu před soudem podle Českého rozhlasu psychiatr Žukov. Stejně hovořil už dříve i religionista Zdeněk Vojtíšek.

Dalším v pořadí pak byl psycholog Slavomil Fischer.

Všichni znalci si stojí za svými posudky. Ti, kteří vypracovali posudky na žádost obhajoby hovoří především o tom, že ženy trpěly bludy a byly zcela ve vleku vůdce sekty, své oběti. „Nebyla schopná ovládat své jednání," zaznělo například na adresu zubařky.

„Ovládací schopnosti obžalované byly v době spáchání trestného činu zcela vymizelé. Říkám to při vědomí toho, že se zde řeší případ, který vstoupí do historie práva, psychologie i psychiatrie,“ prohlásil například u soudu Kašparů. Zásadní roli v jednání ženy podle něj sehrál takzvaný indikovaný blud. "Byla v té chvíli mimo normalitu, zfanatizovaná," pokračoval. Podle něj byla žena přesvědčená o tom, že její partner čte myšlenky, že umí cestovat v čase, že mu pomáhají kosmické síly a že všechno ví.

Krátce před 14.00 přednesla své závěry psychiatrička Monika Holečková, která posudek zpracovala na žádost policie. Vypověděla, že u obžalované zubařky zjistila poruchu přizpůsobení projevující se úzkostí. Narozdíl od ostatních znalců však odmítla, že by zubařka trpěla bludy. „Nezjistila jsem, že by posuzovaná trpěla jakýmikoliv bludy,“ odmítla podle Českého rozhlasu závěry předchozích znalců.

Soud s kutnohorskou zubařkou 6. září 2023. | Video: Deník/Radek Cihla

Znalci a znalkyně se naopak shodli na tom, že zubařka není nebezpečná veřejnosti a násilí a zneužívání, kterým byla vystavena ze strany partnera, má vzít soud v potaz jako významnou polehčující okolnost.

Znalkyně Holečková se ve svém posudku odvolávala i na předchozí zdravotnickou dokumentaci z oblasti psychiatrie. Z výslechu vyplynula poměrně překvapivá zpráva, že autorkou této dokumentace byla psychiatrička - další členka kutnohorské sekty.

Pokud by se soudkyně přiklonila k názoru, že zubařka měla vymizelé ovládací schopnosti kvůli duševní poruše, pak by musela konstatovat, že není za čin trestně odpovědná, protože v době jeho spáchání nebyla příčetná.

Středeční pokračování hlavního líčení skončilo po devíti hodinách vpodvečer, po osmnácté hodině.  

Muž vyhledávaný jako léčitel zemřel loni počátkem října v bytě bývalé pedagožky (66) na pražských Hájích. I s nástroji a prostředky použitými při jeho odchodu ze života ho tam v noci přivezla z Kutné Hory zubařka (32), nacházející se pod jeho vlivem natolik, že si dokonce nechala úředně změnit příjmení, aby se jmenovala stejně jako on.

Obě ženy se hájí tím, že léčiteli, o jehož nadpřirozených schopnostech i možnosti reinkarnace nepochybovaly, pomohly naplnit jeho přání odejít „domů“. Pryč z toho světa, plného zrady a negativních emocí. Podle všeho obě vysokoškolsky vzdělané ženy uvěřily, že v rámci mužova přechodu „jinam“, do jiné reality, kde je jen láska, zmizí i jeho tělo, jak vyvozovaly z jeho slov. Když se tak nestalo, najedly se, vzorně uklidily a vydaly vše ohlásit na nejbližší služebnu policie. Tam chvíli trvalo, než se potvrdilo, že vše, co říkají, je míněno vážně – a že se zrodila kauza, jaká nemá obdoby.

Ani žalobkyně Murínová nezpochybňuje slova obžalovaných, že to, k čemu došlo, se stalo na přání zesnulého, nicméně trvá na tom, že skutek nelze kvalifikovat jinak než jako zločin vraždy – spáchané s rozmyslem nebo po předchozím uvážení. S vyšším trestem pro zubařku, která byla podstatně aktivnější. Její role tedy nespočívala jen v tom, že obstarala vše potřebné: jak věci ze své ordinace, tak preparát, který není běžně dostupný. Jako doktorka ale měla jiné možnosti: vydala lékařský předpis. Na vlastní rodné číslo.

Z textu obžaloby plyne, že léčitel si nejprve nasypal do úst tablety rivotrilu, léku, který se používá k léčbě epilepsie i dalších záchvatů. Množství není zřejmé, ale údajně spolykal obsah celé lahvičky. Zubařka pak prý měla snahu volat záchranku, aby zdravotníci zajistili vypumpování žaludku, i utéct z bytu. V tom jí však zabránily autoritativní příkaz poškozeného i jednání spoluobžalované pedagožky.

Rivotril patřící mezi benzodiazepiny zřejmě měl – tedy musel mít – sedativní účinky. Patrně pod jeho vlivem muž upadl do bezvědomí. Ještě předtím se ale vysvlékl a položil se na postel. Zubařka mu injekčně aplikovala do třísla přípravek Supracain, což je znecitlivující „injekce“ běžně používaná ve stomatologických ordinacích, a pak ho tam řízla skalpelem. Moc krve ale neteklo, protože se nezdařil záměr zasáhnout tepnu. Stejný postup, „umrtvení“ supracainem a říznutí skalpelem, se proto opakoval ještě na zápěstí – v tomto případě s přetětím šlachy. Krev ženy zachytávaly do hadru a do lavoru.

Tyhle rány, obě vykazující vitální reakci, a tedy způsobené za života oběti, však podle slov lékařů úmrtí neovlivnily. „Ani smrt nezpůsobily, ani neurychlily,“ konstatoval znalec. Jednoznačnou příčinou byla podle jeho slov otrava nitrožilním anestetikem Propofol, aplikovaným opět injekčně. To je přípravek s rychlým nástupem účinku, který používají anesteziologové pro „uspání“ před operací, případně i ke zklidnění během operačního zákroku nebo při napojení na umělou plicní ventilaci. Použitou dávku je však třeba přesně vypočítat pro konkrétního pacienta. Podání nadměrného množství může vést k zástavě dechu.