Odůvodnění zatím není v databázi NS dostupné. Horák by ještě mohl podat ústavní stížnost, musel by ale argumentovat porušením svých základních práv.

Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, a způsobili tak škodu přes miliardu korun.

Policie trojici obvinila v roce 2016, pražský městský soud se případem začal zabývat o čtyři roky později. Kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé rozsudky nad Horákem včetně nepodmíněného trestu, ale také zprošťujícího výroku.

Vrchní soud loni Horákovi uložil podmíněný trest, verdikt ale zrušil NS. Nebyl prý důvod snižovat trest pod hranici zákonné sazby, která činí pět let. Názorem nejvyšší instance byl poté vrchní soud vázán a uložil nejmírnější možný trest, tedy pětiletý. Obhajoba poukazovala na to, že se nezjistil žádný motiv a že jakýkoli trest odnětí svobody je pro klienta, jemuž tehdy bylo 72 let, prakticky trestem doživotním.

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

Roční podmíněný trest nad Chmelíkem je dosud jediným verdiktem v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud. Benešová naposledy odešla od odvolacího soudu s podmínkou, rozhodnutí ale zrušil NS na podnět nejvyššího státního zástupce. Vrchní soud 13. září opět uložil podmínku, tentokrát se zdůvodněním, že je Benešová ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.