Zákon o postrku vešel v platnost už v roce 1871 a zdědila ho i nově vzniklá Československá republika. Zrušen byl až roku 1950. S provinilci se nikdo nemazlil, jakmile začal dotyčný porušovat veřejný pořádek, byl nějakým způsobem na obtíž či žebral, byl doslova šupem hnán policejními strážnými, kteří se vystřídali vždy, když došli k další služebně. Člověk se tak mohl rázem ocitnout v místě, kde třeba nebyl už pěknou řádku let a nikoho tam neznal, ale kde měl tzv. domovské právo.

Postrk nejen pro chudinu

Kromě spodiny se ale postrku dočkali i někteří prominentnější občané. Třeba v roce 1918 vážená národní aktivistka a funkcionářka Československé národně socialistické strany Fráňa Zemínová.

V polovině května toho roku se uskutečnila velká oslava Národního divadla, jehož základní kameny byly položeny přesně před padesáti lety. Při této příležitosti se sešly tisíce lidí, kteří se oddávali nejen bujarému veselí, ale také protimonarchistickým řečem. Ty se ozývaly především od různých aktivistů stojících před Obecním domem a u hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí.

Údajně mezi nimi byla i Fráňa Zemínová. Do vzniku republiky v té době zbývalo pouhých pět měsíců a republikánské nálady byly mezi lidem opravdu silné.

Šup s výkvětem národa

O čtrnáct dní později si pro Fráňu přišla policie. Ačkoli bydlela v Praze, domovské právo měla v Dolních Chvatlinách blízko Kolína. Protože měla být jednou z těch, kteří při oslavách Národního divadla podněcovali protihabsburské nálady a tím narušili veřejný pořádek, čekal ji ponižující postrk do Chvatlin.

Šup se chystal i na další významné osobnosti včetně Karla Kramáře, budoucího prvního ministerského předsedy ČSR. Postrkáni do svých domovských států byli také slovanští hosté z Chorvatska, Slovenska, Haliče a Slovinska. Na nádraží je tehdy doprovázely houfy Čechů, kteří jim slibovali, že se zase brzy uvidí.

Postrk, který měl zabraňovat páchání zločinů, se tak změnil v mocnou zbraň proti jakékoli politické opozici. Nebylo totiž nic lehčího, než odsoudit tyto prominentní osobnosti českého národa jako tuláky a podvratné živly a takto lehce se jich zbavit.