Pokud ale budou podezřelí nalezeni, oni sami budou nejspíš hovořit o „tvůrčím počinu" nebo „umělecké výzvě"; možná i o „reakci na provokaci". Svévolně se totiž rozhodli „vylepšit" artefakt vystavovaný v galerii v Dlouhé ulici v centru metropole.

Stalo se to již 14. května, policisté ale o případu se škodou vyčíslenou na 30 tisíc korun informovali až nyní. Poté, co se podezřelé nepodařilo vypátrat, zveřejnili kamerový záznam zachycující celý vývoj případu a prosí veřejnost o pomoc. Protože dosavadní šetření nebylo úspěšné, očekávají, že by v pátrání mohlo pomoci udání. Informace pozorných občanů, kteří nepořádané malíře poznají, přivítají na lince 158.

Hledané mladíky, kteří se do svého díla pustili před půl devátou večer, nenechal chladnými jeden z vystavovaných artefaktů. Exponát měl podobu čtveřice čistých malířských pláten vyrovnaných na zemi do obdélníku, kde se uprostřed nalézal kbelík s barvou a štětcem. Štětec, barvu i volnou plochu se dotyční rozhodli využít. Po svém: ztvárnili šmouhy a stylizované torzo ženského těla.

Kriminalisté I. obvodu pražské policie nicméně pro takovýto výtvarný počin nemají pochopení. Hovoří o trestném činu poškození cizí věci, kdy usvědčenému pachateli hrozí v případě odsouzení až rok vězení.

Policie se kolem umění netočí poprvé

Případů, kdy byla do uměleckých projektů zatažena policie, se přitom v Praze objevilo v posledních letech hned několik.

Známé je především působení Davida Honse, jenž si jako výtvarník říká Roman Týc, který si pobyt v kriminále skutečně vyzkoušel. Proslavil se především výměnou skel na semaforech u přechodů pro chodce, ale i dalšími projekty ve veřejném prostoru.

Policejní vyšetřování provázelo i jiné akce připravené společně se souputníky z umělecké skupiny Ztohoven: Mediální realitu neboli stylizovaný atomový výbuch ve vysílání České televize, projekt Znásilněný podvědomí spojený s přetvářením citylightů ve stanici metra Dejvická, projekt Občan K. spojený se zanesením změn do vlastních občanských průkazů či nejnověji 13 měsíců starou akci Morální reforma, spojenou s rozesíláním SMS zpráv politikům a novinářům a se zveřejněním telefonních kontaktů na politické představitele.

Bez policejní dohry se ale v minulosti neobešlo ani počínání dalších umělců. Třeba kálení Rafanů ve Veletržním paláci jako výraz protestu proti způsobu vedení Národní galerie Milanem Knížákem či performance v podobě močení na hrob Jindřicha Chalupeckého.

Aktuálně řešený skutek z galerie v Dlouhé ulici má nicméně jednu zvláštnost: policistům se dosud nepodařilo najít cokoli, čím by dotyční na svůj počin upozornili. A je možné, že to ani za velkou akci nepovažují. A že si ani nejsou vědomi faktu, že se dostali do konfliktu se zákonem.

Ostatně – už legendární Jaroslav Hašek před sto lety říkával, že jeho zná v Praze kdejaký policajt, a on s tím má jen mrzutosti…