Podle obžaloby si Jan E. zřejmě v rámci vyrovnávání starých účtů přinesl hořlavinu, nejspíš lampový olej, spícího muže polil – a škrtl zapalovačem. Požár ve stísněných prostorách zaplněných polystyrenem měl fatální následky; žár byl tak velký, že dokonce došlo k oddělení končetin.
„Neudělal jsem to," odmítal Jan E. vinu. Trvá na tom, že se smrtícím požárem neměl nic společného. Na daném místě prý nikdy nebyl – nejen osudného dne, ale nikdy v životě; prohlásil, že dokonce ani nevěděl o jeho existenci. Že by to bylo jinak, se u soudu neprokázalo, byť obžaloba nabídla svědectví z doslechu.
Věc byla původně uzavřena jako nešťastná náhoda
Jak od bývalého spoluvězně, jenž mluvil o tom, že se mu obžalovaný o Vánocích 2014 na Pankráci přiznal, tak výpovědi lidí z bezdomovecké komunity zmiňujících poznatky, které by případně mohly být jistou indicií.
Právě na základě těchto výpovědí byl Jan E. obviněn – ovšem až dva roky po požáru; původně byla věc uzavřena jako nešťastná náhoda v důsledku neopatrnosti.
Verdikt není konečný
Co bylo dost pro kriminalisty a státní zastupitelství, nestačilo soudu. Nejen k rozhodnutí o vině obžalovaného, ale dokonce ani k závěru, že vůbec stala vražda. Předseda senátu Petr Hovorka zdůraznil, že znalci nedokázali určit, za jakých okolností vlastně požár vznikl. I podle obhajoby nelze vyloučit možnost nehody.
Zprošťující verdikt není konečný; věcí se ještě bude zabývat pražský vrchní soud. Státní zástupkyně, požadující trest v trvání kolem 16 let, na místě podala odvolání.
Čtěte také: Mluvil pravdu korunní svědek v kauze upálení bezdomovce?
