Rozhodnutí odvolacího soudu zatím nebylo vyhotoveno, a proto se k němu mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt odmítl vyjádřit. „Jediné, co mohu říci, je, že jsme 10. října rozhodovali v neveřejném zasedání," řekl.

Soghojan je podle policie „vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Po vynesení prvního osvobozujícího verdiktu byl propuštěn z vazby a odcestoval z ČR. Podle obžaloby si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah podle spisu nejprve omylem na Václavském náměstí v Praze pobodal jiného muže a o několik dnů později, opět omylem, usmrtil řidiče společnosti Sazka.

Soghojan kvůli tomu čelí obvinění z organizování vraždy a pokusu o vraždu stejně jako Gilani Alijev. V souvislosti s vraždou řidiče Sazky jsou obžalováni z pomoci k vraždě také Magomed Alijev, Arsen Kakosjan a Arsen Arakeljan. Všichni vinu odmítají.

Na likvidaci arménského podnikatele se podle obžaloby dohodl Soghojan s Gilanim Alijevem. Ten pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem jiného Arména, kterému zachránil život rychlý lékařský zákrok. Z účasti na pobodání muže v centru Prahy byl původně obžalován Magomed Alijev. Nakonec ale dostal, již pravomocně, tři a půl roku vězení za vydírání.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley. Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova soudy potrestaly 22 lety vězení.

Městský soud v Praze v případu poprvé rozhodl o nevině obžalovaných v říjnu 2010. Odvolací senát ale poté částečně kauzu vrátil k novému projednání. Letos v dubnu pak prvostupňový soud opět rozhodl osvobozujícím verdiktem s odůvodněním, že se nepodařilo prokázat, že čin spáchali obžalovaní.