V listopadu 2006 byl společně s dalšími podezřelými zatčen v rámci s vyšetřování zmizení a předpokládaného únosu spojeného s likvidací dodnes nezvěstného podnikatele Lamberta K. před čtyřmi roky.

Velice akčnímu policejnímu zásahu na dálnici za účasti Útvaru rychlého nasazení se tehdy dostalo značné mediální publicity - stejně jako faktu, že šestičlennou skupinu z celkem osmi údajných pachatelů poslal Obvodní soud pro Prahu 6 do vazby. Včetně Starky.

Samotná kauza už ale před soud neputovala. Muži obvinění ze zbavení osobní svobody a z loupeže byli posléze propuštěni - a třebaže detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dál horečně pracovali na hledání důkazů, vinu se prokázat nepodařilo.

Na jaře roku 2011 pak Městské státní zastupitelství pak zastavilo trestní stíhání všech osmi osob - převážně Pražanů - figurujících v policejním spisu. Starka opakovaně požadoval vysoké odškodnění, ministerstvo spravedlnosti ale jeho nárok dvakrát zamítlo; poprvé už před rokem.

Tehdy mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová a nyní mluvčí Miroslav Konvalina shodně konstatovali, že právo na zadostiučinění je již promlčené - a nároku na satisfakci za nezákonné trestní stíhání i na náhradu za neoprávněnou vazbu tudíž nelze vyhovět.

Další žádost o odškodnění už prý Starka podávat nebude

Pokud jde o požadavek na náhradu škody na zdraví, za poškození zraku a ztrátu mobility, věc není možno projednat, protože žadatel dosud neudělil souhlas s nahlížením do jeho zdravotní dokumentace.

Zamítavým stanoviskem je z pohledu ministerstva záležitost zřejmě definitivně uzavřena. Napovídá tomu alespoň vyjádření Starkova advokáta Julia Kramariče. Další žádost o odškodnění už prý klient podávat nebude.

Podle Českého rozhlasu, který o případu informoval, je ale jiná situace v případě dalšího z původně vazebně stíhaných mužů, Starkova známého a spolupracovníka, viceprezidenta fotbalového klubu Vlastimila Spěváka. Ten se s ministerstvem soudí, protože odškodnění, které mu stát vyplatil, je podstatně nižší, než požadoval. Obdržel statisíce korun, žádal ale 19 milionů korun.

Případ zůstává nevyřešenýVyšetřovatelé od počátku nepochybují o tom, že podnikatel Lambert K., který zmizel 15. října 2002, když měl převážet větší sumu peněz, se stal obětí únosu. A předpokládají, že oběť v jeho průběhu zřejmě nějakým způsobem zemřela (možná muže uvězněného v kufru auta zradilo srdce). Nenašlo se ale tělo - a také se nepodařilo prokázat, že za tímto činem stála právě skupina osmi podezřelých.

Z ní je nejznámější právě Jaroslav Starka, jehož motivací podle kriminalistů měly být peníze a snaha vyvíjet tlak na rodinu údajné oběti. On však jakýkoli podíl na únosu odmítá. Od počátku stíhání zdůrazňoval, že jde o výmysly vycházející ze zmanipulovaných důkazů, o čemž prý vyšetřující orgány už dávno dobře věděly.

To v minulosti z Jihoafrické republiky naznačoval i uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř, příbuzný zmizelého. Hovořil o možné účasti sil napojených na jednu z dřívějších vlád. Případ zmizení Lamberta K. zůstává nadále nevyřešený.