OBRAZEM: Razie na nádražích v Praze odhalila až nečekaný klid

Akce připravená po domluvěs železnicí na pražských vlakových stanicích, kde se předmětem zájmu staly jak prostory pro cestující, tak i neveřejné úseky, kde nepovolané osoby nemají co pohledávat. Ale pohledávají, o čemž svědčí sprejerskéčmáranice i pozůstatky dokládající nedávnou přítomnost osob bez přístřeší… A z nádraží se vyrazí i do okolí; třeba včetněpřilehlých stanic metra.

Vykázat pobudy

Jsou to různé světy, vzdálené jen pár kroků. Někde lesk a třpyt, o malý kousek dál ani jedno, ani druhé. V obou místech ale mají policisté stejný cíl. Přispět k větší bezpečnosti, ale i většímu komfortu cestujících: oprostit nádraží od osob, které jsou na obtíž. Cestujícím i železničářům. A které se často projevují způsobem, pro který jsme si zvykli používat označení „nepřizpůsobivost".

Už po pár krocích v budově hlavního nádraží přichází první zastávka. Doklady předkládá dvojice mladíků s kapucemi přes hlavu. Nic jsme neudělali, říká jeden z kontrovaných. Prohlídka dokumentů dopadla dobře; končí poděkováním a přáním hezkého večera. A obě skupiny se rozcházejí; kapuce i uniformy si jsou dvou cestou.

Těžko říct, kam po kontrole zamíří oba mladíci – policisté ale mají program jasný. Tahle razie potrvá celou noc. Čtyřicetičlenná parta bude objíždět a kontrolovat pražská nádraží až do šesti do rána. Ještě dorazí psovodi, ale ti se připojí později. Zdrželi se na jiné akci. Neplánovaně; při aktuálním pátrání po lupiči.

Zdání klame

Další zastávka. Tentokrát u party cizinců sedících na lavičkách, které jsou obloženy množstvím tašek. A opět: předložte doklady. Tedy už se zastávka protáhne – a to nejen kvůli počtu kontrolovaných. Ze signálů, které si policisté předávají, lze usuzovat, že tady budou zasahovat. Snaha odhadnout, kdo ze skupinky Slováků bude ten problémový, ale vychází naprázdno.

Vzít si své věci a opustit společnost musí dva muži, do kterých by to člověk neřekl. Z celé party vypadají snad nejnenápadněji. Přesto jsou to právě oni, kdo se musí postavit ke zdi, sundat bundy a roztáhnout ruce i nohy. Bezpečnostní prohlídka, zda u sebe nemají ukrytou zbraň, dopadla dobře. Vše se odehrává v poklidu, jen za občasných zvědavých pohledů kolemjdoucích. Přece jen: dva chlapy u zdi, kterým policista prohmatává podpaží, oblast pasu i nohavice – to běžný člověk vidí spíše v detektivkách než takhle naživo. Navíc ještě z bezprostřední blízkosti!

Co jsou ti dva zač? Právě tohle nelze zkontrolovat; nemají totiždoklady. Pojedou proto na služebnu k ověření totožnosti. „Průkaz jsem ztratil. V Plzni," říká jeden z nich. Hlásil někde ztrátu, staral se o vyřízení nových dokumentů? „Nó, ne," zní odpověď – přičemž nos napovídá, že mnohem příhodnější by v téhle chvíli mohla být konverzace o nápojovém lístku, než se bavit o nějakém průkazu.

Ale téma zůstává neměnné. „Kdy jste zjistil, že doklady nemáte?„Teď." Inu: v Praze a právě v této chvíli dotyčný objevil ztrátu dokladů, ale ví, že o ně přišel v Plzni. A podobně hovoří i druhý z mužů. O doklady prý přišel – v Plzni. Rizikové město!

Oba ale spolupracují a ochotně respektují pokyny k cestě do vozu zvaného anton, který zajištěné osoby převeze na služebnu. Vypadá to, že tady policisté končí. Je pětatřicet minut po osmé a druhá skupina signalizuje, že při obhlídce nádraží již nebyl nalezen nikdo další, kdo by nepřipomínal běžného pasažéry. Takže: dokončit zápisy – a v devět příjezd k Masarykovu nádraží.

Všechno v pořádku

Je devět, devět pět, devět deset – a nikde nikdo. Hodina H se posunula na půl desátou. Na „hlaváku" nastalo zdržení. Když se policisté užchystali odjet, narazili ještě na dvojici Rumunů a na konzumenty drog. Ale nebude to prý dlouho trvat; půlhodinový posun akce postačí. To se také potvrzuje, když přesně na čas dorážejí před Masarykovo nádraží policejní vozy. Tentokrát už nechybějí ani psovodi.

„Předtím jsme byli v Újezdu nad Lesy, řekla Deníku příslušnice útvaru kynologů. Právě ona se tam snažila najít stopy pachatelky, která obrala starší paní o kabelku. Nebo aspoň najít nějaké odhozené věci. Bohužel se to nepodařilo – pes svou velitelku dovedl jen k silnici. Jméno ale policistka neprozradí; z jejich dvojice je prý důležitější jejíčtyřnohý parťák. Argo. Ten ale teď může odpočívat v autě, na obhlídku Masaryčky i stanice Národní třída vyráží německý ovčák Orbi.

Zasahovat ale nemusel, ba ani za celou dobu nehlásil nic mimořádného. I když zde policisté obhlíželi i budovu za kolejištěm, kde občas lidé bez přístřeší překonají zajištění vstupů a vniknou dovnitř. Dnes ale problémy nebudou. Orbi nic podezřelého nevyčenichal – a problém neodhalila ani policejní baterka. Přesto Masarykovo nádraží nezůstává bez zákroku. Do antonu putuje cizinec, který sice doklady má, ale přesto musí na služebnu; policisté objevili nějaké nesrovnalosti kolem pobytu, které je třena ověřit.

Opět odjezd – a za půl hodiny sraz v Holešovicích. Na nádraží, kde bývá při podobných kontrolách zvykem, že se „něco najde". Tahle noc ale byla výjimkou. Policisté zde zaznamenali mimořádný, opravdu ažneočekávaný klid – stejně jako na dalších štacích, které následovaly.