Na lavici obžalovaných oba usednou už 1. září, spolu s osmi dalšími bývalými radními hlavního města. Za údajné porušení pravidel hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku hrozí politikům až osm let vězení. Všichni se svorně hájí tím, že v dané situaci nemohli jednat jinak, než zakázku přidělit na základě jednacího řízení bez uveřejnění, a to kvůli chybně nastaveným licenčním smlouvám.

„Byli jsme pod časovým tlakem, hrozil akutní kolaps systému. Projekt za 1,74 miliardy mohl skončit. Smlouvy byly napsány tak, že neumožňovaly vypsat otevřené výběrové řízení," vysvětlila už dříve Pražskému deníku bývalá radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09). „Odpovědnost nesou architekti projektu. Ti co chybné smlouvy vytvářeli," zdůraznil exprimátor Hudeček. 

Exprimátoři a bývalí radní stanou před soudem

Soudce Městského soudu v Praze Alexander Sotolář nařídil na 1. září letošního roku začátek hlavního líčení v kauze Opencard. Na lavici obžalovaných mají usednout dva exprimátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (nestr., dříve TOP 09). Spolu s nimi pak bude souzeno také osm bývalých radních hlavního města (viz popisek). Hlavní líčení je naplánováno na sedmnáct jednacích dní, a to do největší soudní síně v budově Městského soudu v Praze.

Čeho se měli podle obžaloby dopustit?

Údajně porušení povinnosti při správě cizího majetku a také porušení pravidel hospodářské soutěže, za což jim hrozí až osm let vězení. Nevypsali totiž otevřené výběrové řízení na podporu programového vybavení Opencard. Zakázku 3. dubna 2012 přidělili v tak zvaném jednacím řízení bez uveřejnění firmě Haguess.

Šlo o uzavření dvou nových smluv mezi firmou a hlavním městem v hodnotě bezmála 74 milionů korun. Podle obžaloby si byli vědomi, že nabídnutá cena výrazně přesáhla plánovanou hodnotu veřejné zakázky a že nebyl vypracován znalecký či oponentní posudek. Mělo jim prý také být známo, že důvod uváděný pro vedení jednacího řízení bez uveřejnění je nepravdivý, píše se mimo jiné v žalobě.

Dále zde stojí, že společnosti Haguess opatřili neoprávněné výhody a Praze způsobili škodu ve výši nejméně 24,9 milionu korun. Soudce Sotolář stojí i za dřívějším odsuzujícím výrokem v první větvi kauzy Opencard. Už tehdy konstatoval, že firma Haguess neměla zakázku na podporu programového vybavení v projektu získat, protože nesplňovala zadávací podmínky.

Připomeňme, že jedinými pravomocně odsouzenými v případu byli dva lidé, kteří stáli při vzniku smluv. Jde o exředitele magistrátního odboru informatiky Ivana Seyčeka a tehdejšího šéf hodnotící komise Jiřího Chytila. Seyčkovi vrchní soud zpřísnil trest na tři a půl roku vězení, Chytil odešel s podmínkou. Soudce Sotolář ale konstatoval, že úředníci rozhodně nebyli hlavními hybateli událostí. Za průběh veřejné zakázky odpovídali v době, kdy Prahu řídil primátor Pavel Bém (ODS). A právě toho se zřejmě bude držet i budoucí obhajoba Svobody, Hudečka a dalších exradních.

„Odpovědnost za předražený a neprůhledný projekt, včetně smluv, nevýhodných pro město, nesou jeho architekti. Konkrétně Bém a kmotrovské struktury napojené na ODS," vzkázal opakovaně Hudeček. Už dříve rovněž sdělil, že samotné podání trestního oznámení, vyšetřování a podání obžaloby „bylo vedeno mafiánským způsobem."

Neprůkazné posudky?

Bohuslav Svoboda mimo jiné kritizoval samotnou obžalobu, vypracovanou státní zástupkyní Dagmar Máchovou a také dva znalecké posudky, které jsou součástí obžaloby.

„Údajně mají dokazovat, že jsme v minulosti překročili zákon. Problémem však je, že obě znalecké firmy jsou značně nedůvěryhodné. První z nich přišla kvůli pochybnostem na čas o licenci. V minulosti tato společnost zpracovávala posudky například v případech zkrachovalé Investiční a poštovní banky, vytunelovaného fondu TREND, nebo Českého domu v Moskvě. Druhý znalecký posudek je vyhotoven firmou, která v daném oboru nemá ani dostatečné oprávnění posudky vyhotovovat," sdělil Svoboda.

Je prý přesvědčen, že žaloba před soudem neobstojí. „Znalecké posudky jen dokazují, že šlo o účelovou a nesmyslně vykonstruovanou kauzu," dodal Svoboda.

Odvádění pozornosti jinam…

Ostatní exradní, obžalovaní v téže věci trvají na tom, že v dané situaci nemohli kvůli špatně nastaveným licenčním smlouvám postupovat jinak a dovolávají se potrestání skutečných viníků. Na problém odvádění pozornosti od oněch skutečných viníků kauzy upozornil už letos v lednu také závěr parlamentní vyšetřovací komise. Obsahuje mimo jiné žádost, adresovanou české vládě. Ta se má zasadit o znovuotevření případu Opencard.

„Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, velkému množství zjištěných pochybení jednotlivých orgánů činných v trestním řízení, GIBS, nestandardnímu přístupu ze strany státního zastupitelství, samotného nedošetření celého případu, jeho podstatné části a dále pak možnému pokračování protiprávního jednání úředníků a politiků na magistrátu hlavního města, navrhujeme případ řádně došetřit, prověřit, či vrátit dle věcné a místní příslušnosti orgánům činným v trestním řízení, a to za využití všech možností Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti," stojí mimo jiné v usnesení vyšetřovací komise.

Autorka původního trestního oznámení v kauze Opencard z roku 2009 a bývalá zastupitelka hlavního města Jana Ryšlinková se domnívá, že za stíháním Hudečka, Svobody a spol. je snaha odvést pozornost a docílit promlčení trestní věci. Proto v polovině června spolu s nevládní organizací Pražské fórum podala doplnění trestního oznámení.„Přes jasně označená pochybení ve vyšetřování, která vyplývají i ze závěrečné zprávy parlamentní vyšetřovací komise k Opencard, případ stále leží na Městském státním zastupitelství v Praze. Času zbývá málo, případ bude promlčen za pouhých patnáct měsíců," stojí v odůvodnění.

Bém odmítá vinu

Exprimátor Pavel Bém opakovaně odmítl jakoukoliv vinu, zvlášť tu, která se týká aktuálního případu. Smlouva, která se bude projednávat před soudem je podle Béma dílem městské rady primátora Bohuslava Svobody, respektive exradní pro informatiku Evy Vorlíčkové a ředitele odboru, kterého si Vorlíčková vybrala. „Smlouva, která je důvodem trestního stíhání a obžaloby se neopírá o žádné závazky z minulosti," tvrdí Bém.

„Radní si ztěžovali, že neznali vlastnickou struktury firmy, která zajišťovala podporu datového centra. Nezbývá mi než připomenout, že za mého působení městská rada vlastnickou strukturu znala," podotkl dále Bém. Podle něj nebyl nejmenší důvod, proč nevyhlásit otevřené výběrové řízení a neumožnit tak vyjednání výhodnějších podmínek pro hlavní město.