"Zítra Alberta vyzvedávám na Mírově v 8 hod. ráno. Budu ho i fotit před branou věznice," uvedl den před propuštěním pro Pražský deník známý Žirovnického Jiří Pivoda. 

Podle rozsudku Žirovnický v roce 2000 uspal a uškrtil prádelní šňůrou svého kamaráda, prodavače fotoaparátů Milana Honsedla. Z prodejny Q-Foto na Vinohradské třídě pak ukradl věci za 200 tisíc korun.

Nekuřte mi ve vězení

Zřejmě nejznámější je žaloba Žirovnického proti Vězeňské službě ČR. Vytýkal jí, že dostatečně nechrání jeho zdraví a toleruje ve vězení kuřáky. On sám se prý musí potýkat s následky pasivního kouření.

Albert Žirovnický. S tou uspěl v dubnu roku 2016. Soud uznal, že vězeň byl krácen na svých právech. „Soud je toho názoru, že k neoprávněnému zásahu do práv žalobce došlo, a to do chráněné sféry zdraví tím, že byl obtěžován pasivním kouřením,“ uvedla soudkyně Dagmar Stamidisová, která Žirovnickému odepřela písemnou omluvu, kterou požadoval, ale uznala mu odškodnění ve výši 200 tisíc korun, přestože muž požadoval 10 milionů.

„Zasloužil se tím o ochranu nekuřáků ve výkonu trestu - ve věznicích vznikla nekuřácká oddělení a je přísně potíráno kouření,“ uvedl k tomu Jiří Pivoda.

I další jeho žaloby se týkaly vězeňství. Dokázal například prosadit, že udělení kázeňského trestu ve výkonu trestu nyní podléhá přezkumu ve správním řízení. Kvůli tomu byl dokonce změněn zákon.

Žaloby řešil z cely

Dlouhodobě poukazoval  na protiprávnost formy "zaměstnávání"  osob ve výkonu trestu v režimu mimo zákoník práce a minimální mzdu, a z toho vyplývající dopady na sociálním pojištění "zaměstnaných" vězňů.

 V minulosti podal úspěšnou žalobu, která se týkala toho, že mu ve věznici nezákonně odebrali DNA či že musí pracovat v prašném prostředí. U českých soudů leží údajně sto jeho podání.

Výsledkem desítek jeho žalob proti státu jsou i úspěšné rozsudky ze Štrasburku, kde je opakovaně konstatováno  porušení práva ze strany Česka včetně finančního odškodnění.

„Albert poukazuje na neznalost českých soudů ve věci aplikace evropského práva v období po Lisabonské smlouvě, které má přednost před aplikací tuzemského práva. Pomáhal lidem kolem sebe s právními radami ve věcech procesních a exekučních. A to vše řešil ze své cely na Mírově  korespondenčně,“ uzavírá Pivoda, který chce být Žirovnického propuštění osobně přítomen.