Po vstupu do svého vokovického bytu bylo na první pohled zřejmé, že měli nezvanou návštěvu.

Nezvaní návštěvníci sice nic nerozbili, zato zásuvky a skříně převrátili naruby a pobrali vše, co mělo cenu. Šperky, starožitnosti, počítač, notebook, plazmovou televizi, prostě všechnu spotřební elektroniku, vzácné bibliofilie.

Ještě v šoku se manželé obrátili na kriminalisty.

Pětapadesátiletý J. K. a jeho o osm let mladší manželka si do příchodu kriminalistů nestačili urovnat myšlenky. Mluvili na přeskáčku, skákali si do řeči. Nechápali, proč bytoví zloději vykradli právě jejich byt. „Návštěvy nemáme. Ničím se nechlubíme. Všechny zámky na dveřích od bytu byly v pořádku,“ překotně opakovala M. K.

A její partner každou chvíli navyšoval odhady škody. Skončil na dvou milionech. „A to se držím při zemi,“ zdůraznil. Snad hodinu trvalo, než manželé začali věcně odpovídat na dotazy kriminalistů a pustili se do soupisu ukradených věcí.

Upoutali pozornost

„Pak byl klid na zajištění stop. Do bytu nacházejícím se ve třetím podlaží vnikli zloději vypáčením balkonových dveří. Pracovali v rukavicích a návlecích na obuvi. Byli to zkušení bytaři,“ poznamenal kriminalista. Podle jeho názoru si byt vybrali právě díky čtyřem zámkům na vstupních dveřích.

„Příliš mnoho zámků je chyba. Právě tím poutají pozornost bytových zlodějů a prakticky tak sami vystavují byt ohrožení, protože pachatelé se logicky domnívají, že za takovými dveřmi je velký majetek “ dodal.

Příliš malá šance

„Příliš mnoho zámků na vstupních dveřích a špatné zajištění balkonových dveří nebylo jedinou chybou manželů. Za další hlavní chybu označuji to, že neměli šperky a starožitnosti ani fotograficky zdokumentovány. Nezapsali si výrobní čísla předmětů spotřební elektroniky. A zloději si odnesli i složky se záručními listy, účty o koupi. Tak je totiž šance na vypátrání, identifikaci a vrácení ukradených věcí původním majitelům velmi malá,“ řekl o chybách majitelů a uživatelů vykradených bytů komisař Jan Zigáček z kriminálky policejního obvodu Praha I.