Když předloni v srpnu mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej o případu informoval – s tím, že hlavní podezřelý skončil ve vazbě a další dva lidé jsou stíháni na svobodě – upozornil, že jednalo o vůbec první kauzu, kdy dozor nad prověřováním  u nás převzala pověřená žalobkyně Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO); právě z Evropské unie totiž pocházela většina peněz.

Plný sklad modelů vláčků

Veřejnost však více zaujala jiná souvislost, o níž se také zmínil: v rámci trestního řízení policie zajistila věci v celkové hodnotě převyšující 60 milionů korun. Mimo jiné peníze na bankovních účtech, nemovitosti, automobily či traktorový bagr zářící novotou. Ale také na osm tisíc modelů vláčků. Právě tyto prvky modelové železnice – nevybalené z krabiček – vyvolaly značný mediální ohlas.

Loni v červnu poté, co žalobkyně EPPO podala ve věci obžalobu, informace o vláčcích rozčeřila mediální pozornost znovu. Spis o 62 svazcích s téměř 19 tisíci listy pak putoval ke středočeskému krajskému soudu, který se nyní věcí zabývá. V obsáhlém a notně komplikovaném případu označovaném jako „RNDr. Simon Cihelník, Ph.D., a spol.“ běží hlavní líčení – a ani po deseti jednacích dnech se zatím k vyhlášení rozsudku neschyluje.

Tomáš Hudeček.
Stát vyplatil Hudečkovi za opencard milion korun. Další odškodné řeší soud

Deníku to v pátek 3. února řekl předseda trestního senátu Krajského soudu v Praze Jiří Wažik, který další termíny jednání k výslechům svědků a znalců nařídil na 22. až 24. února. „Ani pak to ale ještě na skončení nebude,“ upřesnil, že na verdikt bude třeba počkat.

Obžaloba se týká tří fyzických osob a tří právnických neboli firem – především se však dění točí kolem muže stále stíhaného vazebně, který měl být podle obžaloby hlavním aktérem. Další dva lidé mu podle zjištění policie měli zprvu pomáhat s přípravou zfalšovaných podkladů pro dotační řízení, přičemž šlo o celý komplex dokumentů – včetně fiktivních projektů a jejich hodnocení od údajných expertů, jež však byla ve skutečnosti vycucaná z prstu. Ale také smluv, padělaných objednávek i reálně neexistujících faktur; vše dotažené do detailu včetně napodobenin razítek. Později už prý dotyčný působil samostatně.

Andrej Babiš s manželkou Monikou.
Policie objasnila výhružný dopis Babišové: Náboj nebyl ostrý, podezřelý zemřel

Zjištěné jednání hodnotí orgány činné v trestním řízení jako dotační podvod se škodou velkého rozsahu, poškození finančních zájmů Evropské unie a legalizaci výnosů z trestné činnosti neboli „praní špinavých peněz“. V případě uznání viny a při ponechání právní kvalifikace dané obžalobou by u soudu mohly padnout tresty odnětí svobody v trvání od pěti do deseti let.

Desetiletí fiktivních projektů

Policisté z NCOZ se kauzou začali zabývat v lednu roku 2021, kdy dostali podnět od ministerstva financí. Tehdejší trestní oznámení hovořilo o podezřelých okolnostech týkajících se jednoho dotačního projektu za zhruba 20 milionů korun. Rychle ale přišli na to, že věc je mnohem rozsáhlejší. Při rozkrývání všech vazeb a souvislostí spolupracovali s Finančním analytickým úřadem, Generálním finančním ředitelstvím, ministerstvem průmyslu a obchodu, ale i s experty z Technologické agentury ČR.

Dospěli k závěru, že žadatel podvodně lákal dotační peníze na smyšlené vědecké projekty už od roku 2011. Zprvu mu s vytvářením fiktivních podkladů měly pomáhat další dvě osoby. „K vylákání dotací měl obviněný muž založit řadu offshore společností, které ve skutečnosti sám ovládal. Pomocí nich měl vytvářet fiktivní nabídky a výběrová řízení. Získané prostředky z dotací pak měl postupně převádět na účty offshore společností, ke kterým měl dispoziční právo,“ shrnul Ibehej zjištění kriminalistů. Jako offshore firmy se zpravidla označují takové, jež jsou registrovány v takzvaných daňových rájích.