O hodinu později seděl Toman na lavici obžalovaných se sklopenou hlavou. A chlácholila ho nejen dvojice advokátů, ale také dva členové rodiny. Stejný senát, který ho téměř na den přesně před rokem zprostil obžaloby (avšak odvolací senát Vrchního soudu v Praze následně věc vrátil k novému projednání), nyní rozhodl přesně opačně. Konstatoval, že se dopustil zločinu. Zločinu vraždy. Navíc snad toho nejodpornějšího mordu, jaký si lze představit. Matkovraždy.

Hlava mu poklesla hned, jakmile předseda senátu Stanislav Černecký vyřkl ta dvě slova: „Je vinen.“ Kdo ví, nakolik v té chvíli vnímal další slova verdiktu: odsuzuje se na deset roků do věznice s ostrahou a je povinen nahradit pojišťovně škodu v podobě vyplacených padesáti tisíc korun.

Desetileté doživotí

Pro blízké obžalovaného, kteří si přišli rozsudek vyslechnout, to ale byla rána, která přišla jako blesk z čistého nebe. Snad nikdo v jednací síni nepochyboval, že tohle není obyčejný trest pro vraha, nadto trest na samé spodní hranici sazby, kterou mají soudy v případě vraždy k dispozici. „Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu klienta je to doživotí,“ zdůraznil jeden z obhájců Ondřej Ambrož.

„Já to neudělal,“ šeptal Toman sotva slyšitelně po vynesení rozsudku. Soud ale tentokrát nepřesvědčil ani on, ani argumenty advokátů Jiřího Starého (jenž loni prosadil vyšetření na detektoru lži) a Ondřeje Ambrože. Podle verdiktu obžalovaný 13. prosince 2009 zamordoval svou 83letou matku, o niž se předtím dlouhodobě staral. Ženu upoutanou na lůžko a plně odkázanou na cizí pomoc upálil. Do slova a do písmene. Soud totiž dospěl k závěru, že v domě ve Štěchovicích na Praze-západ, kde tehdy společně bydleli, podpálil místnost, kde stará žena trávila své dny na elektrické polohovací posteli. Požár, který prý založil, pak zcela zničil celý dům. Bez střechy nad hlavou zůstal i sám Toman, jenž zůstal na mrazu polonahý. Jen ve spodním prádle.

Opravdu nečekaný osud někdejšího motokrosového šampiona, před jehož jménem se kdysi klaněli jezdci z celé Evropy. Muž, který v minulosti býval zvyklý vítězit, tentokrát ztratil vše. Prohrál i u soudu. A – řečeno sportovní terminologií – stalo se to na trati, na které podle vlastních slov vůbec nestartoval…

Hořlaviny nehořely

Zvrátit přesvědčení soudu o vině nezvládla ani vyjádření znalců z Kriminalistického ústavu Praha a Technického ústavu požární ochrany, kteří se vyjadřovali k možným příčinám vzniku požáru. Vzhledem k tomu, jakým způsobem kriminalistický technik pracující na spáleništi zajišťoval stopy, však mohli uvažovat pouze v obecné rovině. Ve hře zůstávají všechny předpokládané varianty: závada na elektroinstalaci, nedbalost i úmyslné jednání.

Výslechy expertů Technického ústavu požární ochrany se nicméně zdály hovořit ve prospěch obžalovaného poměrně jednoznačně.

Vedoucí oddělení zjišťování příčin požárů Vlasta Charvátová, která se zaměřila na chemickou analýzu, vyvrátila předchozí znalecká tvrzení, že se v okolí postele zemřelé ženy našly stopy hořlavin, konkrétně smíšeniny bezinu a nafty. O naftě prý nemůže být ani řeči – a ani pro benzin výsledky rozborů nesvědčí. Chybějí totiž některé jeho podstatné složky.

Co tedy vlastně na spáleništi vyčenichal pes vycvičený na vyhledávání stop po hořlavinách? Podle Charvátové lze analýzu některých vzorků vysvětlit jako zplodiny hoření umělých hmot (a třeba i matrace, tvořené polyuretanem v pryžovém obalu), které jsou stejně jako benzin ropného původu. Vzorek obsahující stopy alkoholu by zase bylo možno vysvětlit třeba spálenou dezinfekcí nebo kosmetikou, případně i lékem.

Mohl to být zkrat

Možné okolnosti vniku požáru zase objasnil kolega Charvátové Ondřej Sanža Šafránek. Ten nepolemizoval s dřívějším znaleckým posudkem, podle něhož je vyloučené, že by vlivem poruchy začaly hořet elektrické rozvody polohovatelné postele či její motory – přesto by ale smrtící oheň mohla mít na svědomí závada v elektrice. Na vině by teoreticky mohl být buď přívodní kabel vedoucí ze zásuvky k trafu postele, anebo zastaralé rozvody v domě, navíc ještě v minulosti zasaženém povodní, do nichž byla šňůra zapojena.

V obou případech lze vznik ohně poměrně snadno vysvětlit – a vlastně k tomu ani není zapotřebí nijak obsáhlých výkladů o přechodových odporech a vlivu zoxidovaných svorkovnic a kabelů malého průřezu zapojených do příliš dlouhých obvodů na správnou funkci jističů. V konkrétním případě nicméně tyhle hypotetické možnosti ověřit nelze, protože chybějí potřebné vzorky odebrané z požářiště.

Předem rozhodnuto

Posudky, které se zdály hovořit ve prospěch obžalovaného, jenž od počátku a vytrvale vinu popíral, ale krajskému soudu nestačily. Předseda senátu Stanislav Černecký vysvětlil, že je povinen respektovat rozhodnutí vrchního soudu a je vázán jeho právním názorem. A ten prý zná jednoznačně: podezření z úmyslného založení požáru je natolik vážné a silné, že hraničí s jistotou; nic jiného než úmyslné založení požáru v podstatě nepřichází v úvahu. A třebaže obžalovaný popírá jakýkoli motiv, oheň v zamčeném domě nemohl založit nikdo jiný. Podle slov soudce Černeckého, které tlumočil neveřejné rozhodnutí vyšší instance, by se dalo uvažovat o rázných motivech. V úvahu přicházejí spory kvůli penězům, prudká afektivní reakce na případné nevhodné poznámky nebo konfliktní situaci, ale třeba i vyhovění žádosti nemohoucí ženy o eutanazii – či třeba snaha o dvojnásobné skoncování se životem kvůli složité finanční situaci.

Tohle vše však Toman odmítá. Opakuje to, co tvrdí od počátku: osudného večera se ve svém pokoji v patře díval na televizi, pak sešel dolů a otevřel dveře matčina pokoje, aby se přesvědčil, zda stařenka, o niž se snaživě staral, něco nepotřebuje. Uviděl ji na posteli zasažené plameny, ze které při otevření dveří vylétl směrem k němu ohnivý jazyk – a v okamžiku se požár rozšířil natolik, že nebylo ani pomyšlení na to snažit se matku zachránit.

Jev, který obžalovaný popisuje, přitom znalkyně Charvátová považuje za možný. Dokáže jej dobře vysvětlit nedokonalým hořením za nedostatečného přístupu vzduchu, kdy se hromadí nespálené hořlavé plyny – a v okamžiku otevření dveří to s přístupem kyslíku slovy laika prostě „blafne“.

Podle slov soudce Černeckého je nicméně nezbytné akceptovat závěry Vrchního soudu v Praze. Před jeho odvolací senát se kauza znovu vrátí, jelikož obhájce Ambrož bezprostředně po vynesení verdiktu podal odvolání proti vině i testu. „Vrchní soud se tedy případem bude zabývat znovu. A bude záležet na tom, jak ho přesvědčíte k těm argumentům, které my jsme povinni respektovat,“ obrátil se k obžalovanému předseda prvoinstančního senátu.