Důvodem je skutečnost, že jeden z pětice obžalovaných změnil obhájce – a jak Deníku v pondělí vysvětlila mluvčí soudu Markéta Puci, nový advokát se musí seznámit se spisem.

Kauza, která je vzhledem k době, kdy se projednávané skutky měly stát, stíhána podle „starého" trestního zákona platného do konce roku 2009, by v případě uznání viny mohla skončit uložením až výjimečného trestu. Zmiňovaný zákoník totiž za vraždu spáchanou v úmyslu získat majetkový prospěch či v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin stanoví trest odnětí svobody v rozpětí 12 až 15 let – nebo i trest výjimečný.

Uložení nejpřísnější sankce by soud mohl zvažovat v případě dvou z pěti obžalovaných, kteří se podle zjištění elitních detektivů přímo podíleli na vraždění a ukrývání těl. Další údajní komplicové se mají zpovídat ze zpronevěry či podvodů.

Překážka v plánech zločinů

Obě oběti byly podle závěrů kriminalistů zastřeleny, když se jejich život stal překážkou v plánech zločinců. V polovině ledna 2003 tak zemřel v Praze 67letý muž, který nechtěl rozumět zájmu mužů čekajících nyní na soud o své lukrativní pozemky v Holešovicích – a o prodeji nechtěl ani slyšet.

Čtyři roky po vraždě členové skupiny pozemky skutečně získali; za desetinu jejich skutečné hodnoty. Přímo v Záhornici pak podle spisu byla v roce 2008 zastřelena 33letá žena, jejíž smrt měla zakrýt rozsáhlé daňové úniky. Zavražděná totiž působila na pozici takzvaného bílého koně ve firmě věnující se obchodování s pohonnými hmotami.