John Mucha zdůvodnil podání žaloby tím, že se snažil zabránit zapůjčení díla do Asie. Obával se, že se obrazy poškodí. Malíř je podle něj daroval českému národu a nepřál by si, aby se vyvážely do ciziny. Epopej se navzdory tomu loni přesunula na čtvrt roku do Japonska, kde ji vidělo přes 660 tisíc návštěvníků.

Obvodní soud pro Prahu 1 a následně i pražský městský soud dospěly loni k závěru, že původním majitelem pláten nebyl jejich autor Mucha, ale americký mecenáš Charles Crane, který si u malíře obrazy objednal, zaplatil a poté je daroval městu. Jako dárce je Crane uveden i v protokolech o předání obrazů Praze. Soudy připustily, že podmínka o vybudování reprezentativních výstavních prostor existovala, její nesplnění však podle nich na vlastnictví děl nic nemění.

Hledání místa

Hlavní město hledá vhodné místo pro epopej už dlouho. V roce 2010 ji převezlo z expozice na zámku v Moravském Krumlově do pražského Veletržního paláce, kde plátna vystavilo. Plánovalo mimo jiné stavbu nové budovy na Letné nebo na Těšnově, od této varianty ale ustoupilo kvůli nutné změně územního plánu, jež by stavbu prodloužila. John Mucha tvrdí, že "kdyby měl magistrát dost slušnosti, vrátil by dílo do Moravského Krumlova".

Letos v červnu Praha oznámila, že chce epopej umístit do budovy, která vznikne dostavbou historické budovy Lapidária v areálu Výstaviště. Náklady na projekt mají být maximálně 580 milionů korun, podle končící primátorky Adriany Krnáčové (ANO) by stavba měla být hotová za dva roky.

V současné době je 11 pláten z cyklu k vidění v pražském Obecním domě, a to u příležitosti stého výroční založení Československé republiky. Zbylých devět obrazů si mohou zájemci do konce roku prohlédnout na brněnském výstavišti, kde byly součástí festivalu Re:publika 1918-2018.