„Chceme zabránit zbytečným průtahům a ve věci meritorně rozhodnout," řekl předseda senátu ke 14 jednacím dnům, které si vyhradil na září s tím, že s dalším protahováním případu již nepočítá. Pohrozil, že pokud by měl nastat problém s docházkou obžalovaných na jednání – a vypadalo to na obstrukce – bude uvažovat o uvalení vazby. Za mříže ovšem nemůže strčit advokáta. A nynější jednání bylo zrušeno právě zejména kvůli neúčasti obhájce jednoho z obžalovaných. Sice už dopředu soud také věděl, že se nedostaví pět z předvolávaných svědků, z nichž se většinu nepodařilo sehnat a jeden se omluvil kvůli dovolené – klíčová pro rozhodnutí o odročení ale byla absence právního zástupce.

Soud komplikují právníci i formality

„Nemám k tomu co říct, on se vůbec neomluvil," konstatoval soudce Benda na adresu právníka, jenž prý argumentoval termínovou kolizí s jiným třídenním jednáním – přičemž na tento fakt obhájce neupozornil s předstihem, tím méně aby za sebe zjistil substituci (náhradu jiným advokátem), jak v podobných případech bývá pravidlem. Je pravděpodobné, že na tento postup, který by mohl zavánět obstrukcí, upozorní soud advokátní komoru.

Ani na straně soudu ale nebylo vše stoprocentní. Ukázalo se, že v korespondenci právě s tímto právníkem úřednice použily nesprávnou spisovou značku – tedy jednací číslo, kterým se definuje konkrétní projednávaný případ. Byť všechny ostatní údaje včetně jména obžalovaného byly v pořádku, přípis určený klientovi, s jehož obesíláním měl soud potíže, se vrátil zpět. Jde už o druhé administrativní nedopatření v této kauze, o němž se hovořilo v jednací síni. Již v únoru vyšlo najevo, že nedopatřením soud pozval některé svědky opakovaně, zatímco část jich předvolána vůbec nebyla.

Korunní svědek tvrdí: vinen

U soudu má v kauze údajných úniků v řádu půlmiliardy ještě být vyslechnuta celá řada svědků. Některé klíčové výpovědi ale v jednací síni zazněly už v uplynulých měsících. Například ostře střežený podnikatel libanonského původu Tarek Bechara, která si sám odpykává ve věznici trest za podvody, označil Krejčíře za mozek skupiny, jež vytvořila řetězec vzájemně obchodujících společností, dostávajících se cíleně do platební neschopnosti a nemohoucích tak státu zaplatit daň z přidané hodnoty. Vše se záměrem dělat podvody s pohonnými hmotami a daňové úniky využíváním mezer v zákonech. Tak to v únoru tvrdil Bechara s tím, že většinu informací, které o případu má, získal přímo od Krejčíře. Ten se mu prý před deseti lety svěřoval v domnění, že by mu Bechara mohl být užitečný svými kontakty na některé lidi z protikorupční policie – byť on sám prý měl také velmi dobré vazby na lidi z policie i státního zastupitelství v Praze a v Brně, také na brněnské soudy a na další složky včetně lidí z Bezpečnostní informační služby. Důvěra ale podle Becharových slov nebyla vzájemná. On prý se Krejčíře bál. „Pro něj není problém někoho zabít," nechal se slyšet korunní svědek, o němž se sice v podsvětí hovoří jako o muži, který za peníze či výhody dosvědčí cokoli – nicméně některé uváděné podrobnosti ověřitelné i z jiných zdrojů napovídají, že k projednávané kauze musel mít skutečně blízko.