Hradil před lety čelil společně s předlistopadovým ministrem paliv a energetiky Antonínem Krumniklem a podnikatelkou Marcelou Gajdovou obžalobě z nezákonných transakcí při nákupu většinového podílu akcií hutí. Soudy trojici v roce 2010 pravomocně zprostily viny. Na začátku trestního stíhání, v říjnu 1998, ale byly Hradilovi obstaveny akcie kovohutí.

Akcie údajně chtěla odkoupit slovenská firma 

To podle něj zmařilo jejich prodej, plánovaný na prosinec stejného roku. Akcie údajně chtěla odkoupit slovenská firma Kerametal, což u soudu dříve potvrdil i šéf této firmy. Hradil v žalobě tvrdil, že byly jeho akcie blokovány nepřiměřeně dlouho.

Soudkyně obvodního soudu Markéta Jirásková zamítnutí Hradilovy žaloby loni odůvodnila tím, že policisté na začátku trestního stíhání neměli takové informace, aby mohli akcie, které zadrželi jako možný výnos z trestné činnosti, uvolnit. Dodala, že v době, kdy se měl prodej uskutečnit, byly akcie zadrženy přiměřeně dlouhou dobu.

Kauza se táhla od roku 1995

Pražský městský soud exředitelovi už loni na začátku roku vyhověl části Hradilovy žaloby a rozhodl, že má stát exřediteli zaplatit 1,5 milionu korun za náhradu nákladů za znalecké posudky a obhajobu. Ještě předtím mu ministerstvo spravedlnosti přiznalo skoro 500 tisíc korun za další právníky a 147 tisíc korun jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení.

Kauza Kovohutí Břidličná se táhla od roku 1995. Hradil, Krumnikl a Gajdová podle obžaloby fingovali prodej části výrobního zařízení podniku a jeho zpětný odkup za značně nadhodnocenou sumu. Žalobce tvrdil, že tak vznikla neexistující pohledávka, kterou obžalovaní využili k dalším operacím mezi navzájem provázanými firmami, jež zcela ovládali.

Obžaloba dále uváděla, že Hradilova společnost Lombard tak získala bez vynaložení jediné koruny akcie v hodnotě 310 milionů korun. Kovohutě Břidličná skončily v roce 2000 v konkurzu. Věřitelé uplatnili pohledávky ve výši 3,5 miliardy korun.