„Unikátní exemplář - osmdesátiblok prvních novinových známek světa, tzv. modrých Merkurů z roku 1851 se do Poštovního muzea dostal krátce po 2. světové válce,“ objasňuje doktor Jan Kramář z Poštovního muzea. Známky, přirovnávané k českému modrému Mauriciu, se prodávaly jen vydavatelům novin. Blok z pražského muzea patří k první vydané sérii, a proto jde o mimořádně vzácný kousek.

Zločinec si nechtěl zašpinit ruce

Nikdo nedokáže s určitostí říci, komu původně patřil, podle Jana Kramáře však mohl být majitelem židovský sběratel, jemuž byl blok nejspíš zabaven během okupace. V Poštovním muzeu vydržely modré Merkury až do roku 1970.

O jejich světovém významu a hodnotě se doslechl i třicetiletý bývalý taxikář a recidivista Josef Wotzý. Ten v té době plánoval uniknout za hranice, chyběly mu ale nezbytné finanční prostředky. O modré Merkury v hodnotě 250 tisíc dolarů by se však zahraniční sběratelé snad i poprali.

Usmyslel si proto, že unikne do Rakouska v kufru auta řeckého diplomata (kterému za to náležitě zaplatí), a aby si sám nezašpinil ruce, pošle pro známky své dva mladší bratry Viktora a Ladislava. Ti pak předají kořist jeho partnerce, která za ním legálně přijede a známky mu předá.

Oba mladíci se tak 17. března 1970 vydali do Poštovního muzea v klášteře Nanebevzetí Panny Marie, vybaveni drátěným háčkem, kterým Viktor plánoval otevřít vitrínu, zatímco Ladislav měl odvést pozornost personálu.

Úprk do Rakouska nevyšel

Zaměstnankyni muzea Věru Léblovou však ledabyle oblečený Viktor ve špinavých botách a s tranzistorem zaujal a rozhodla se ho sledovat. V tom však na ni zaútočil druhý z dvojice, začal ji bít a dusit. Viktoru Wotzému se díky tomu podařilo blok ukrást a utéct. Až potud šlo všechno podle plánu,

Josef Wotzý se však přepočítal, když si myslel, že diplomatický vůz nebudou na hranicích kontrolovat. Zločinec byl tak na přejezdu v Nové Bystřici zatčen a jeho řecký komplic vyhoštěn ze země. „Osmdesátiblok kriminalisté nalezli v úkrytu za obrazem v pražském bytě přítelkyně Josefa Wotzého,“ vysvětluje Kramář.

„Soud, který proběhl ještě tentýž rok v prosinci, vyměřil pachatelům tresty odnětí svobody v délce deset, osm a tři roky nepodmíněně,“ dodává. Modré Merkury pak byly dlouhá léta uloženy v trezoru a vystavovány jsou až dodnes pouze příležitostně. Na motivy zločinu vznikla kniha Vladimíra Houšky Merkur nese smrt a posléze i film Osud jménem Kamila.