Feťáky tu nechceme, slyší lidé z K-centra

Ano, pomoc je potřebná – ale jinde; ne v naší blízkosti. Nejlépe někde na okraji města či ještě raději za městem, zaznívají časté argumenty, jaké v nedávné době byly hodně slyšet třeba z Nuslí nebo z některých lokalit v Praze 1.

Došlo i na výkaly

O hodně hrubých záplatách na příslovečný hrubý pytel nyní přicházejí zprávy z Prahy 5: tamější Kontaktní centrum protidrogové prevence společnosti SANANIM, které se před pěti lety přestěhovalo do ulice Na Skalce na Smíchově z Holešovic, i jeho pracovníci dlouhodobě nečelí jen nesouhlasným postojům, ale vysloveně i jednání, které už lze označit za útoky. A nikoli pouze slovní, kdy dochází až na hrozby násilím směřované vůči mužům i ženám. Opakovaně se vyskytly i případy házení fekálií na zařízení.

Nepřátelské postoje i vyslovené konflikty se objevovaly už během stěhování, připomněl vedoucí centra David Pešek. Tehdy byly slovní agrese na denním pořádku; výjimkou prý nebyly ani fyzické útoky na členy týmu i klienty, stejně jako protestní pochody organizované lidmi s nálepkou extremistů.

„Nacházeli jsme fašistické symboly sprejované na omítku, rozbitá okna dlažebními kostkami (tak patnáctkrát jsme je nově a nově nechávali zasklít), došlo i na polévání dehtem, fekáliemi a podobně. A to jsou jen příklady, čemu jsme léta čelili," konstatoval s poznámkou o šrámech nejen na K-centru, ale i na duších jeho pracovníků.

Udržování 'čistého štítu'

O změnu se společnost snaží důsledným dodržováním pořádku a opakovaným odstraňováním následků útoků – do slova a do písmene udržováním „čistého štítu" – stejně jako zřízením pozice komunitně preventivního pracovníka, který má na starost komunikaci s okolím.

A situaci se podařilo pozměnit k lepšímu. „Někteří sousedé jsou vysloveně vřelí, jiní chápou a tolerují naši existenci. S řadou sousedů se podařila navázat komunikace se vzájemným respektem," pochvaluje si Pešek. Nezastírá však, že nadále zaznamenává i zcela opačný přístup.

Z lidí oslovených v okolí Santošky, Nikolajky, Václavky a Březinky se do hovoru pod svým jménem nechtělo nikomu – s odsuzováním různých forem vyjadřování nesouhlasu, či dokonce odporu vůči kontaktnímu centru, se zde ovšem Deník nesetkal. Problémy by prý nebyly, kdyby nezačaly problémy. A právě v této souvislosti slyšel Deník slova o „hrubém pytli a hrubé záplatě" či o „boji jejich vlastním zbraněmi".

Někdo prostě říká ne

Tak horké to nebude, oponuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle jeho mínění je pro některé občany prostě těžké vyrovnat se ve své blízkosti s přítomností zařízení, které pomáhá lidem v těžké životní situaci – a tak se ozývají i hlasy brojící proti institucím zajišťujícím péči o postižené děti, či dokonce proti domovům důchodců.

Konkrétně na Smíchově prý Vobořil místní situaci dobře zná. „Vím proto, že pracovníci K-centra se dlouhodobě snaží o zlepšení vztahů s okolím. V blízkosti centra pravidelně uklízejí nejen zaměstnanci, ale i klienti; pověřený preventivní pracovník komunikuje se sousedy, klienty, službami a institucemi v okolí," zdůraznil protidrogový koordinátor.

Co škodí a co pomáhá?

Stejně mylné jako snažit se nevidět problémy strkáním hlavy do písku je podle Vobořilových slov předpokládat, že pokud zmizí centra prevence, zmizí i narkomani. „Pravý opak pravdou," upozornil ve čtvrtek prtidrogový koordinátor – odborník, z jehož pohledu není u nás zařízení protidrogové prevence moc, ale naopak zoufale málo.

„Podle průzkumů, které provádí naše Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, se situace rozhodně nezlepšuje. V oblasti konzumace alkoholu a marihuany nám patří dokonce celosvětové prvenství. Nejsmutnější je, že rizikem propadnutí do závislosti jsou nejvíce ohroženy děti," varovala Renata Hladná z odboru protidrogové politiky úřadu vlády. A jsou tu i další negativní jevy: hrozba šíření žloutenky či HIV a drogová kriminalita.

Lokální zločinnost spojená s drogami existuje a nelze před ní zavírat oči – z nadhledu Vobořilova úřadu to ovšem není tak, že by se tyhle negativní jevy kumulovaly v místech působení protidrogových center. Ta naopak pomáhají minimalizovat zdravotní a sociální rizika u uživatelů drog – a tím současně chrání populaci drogami nezasaženou.

Usilují o změnu rizikového chování klientů a snaží se je přimět ke změně životního stylu. „Kriminalita na místní úrovni souvisí více s místy, kde se prodává alkohol. Z odborného hlediska by tedy měly větší smysl návrhy, které by volaly po omezení dostupnosti nabídky alkoholu v rezidenčních čtvrtích," upozornil Vobořil.

Hledání nového působiště

Kontaktní centrum v Praze 5 podle slov vedoucího Peška ročně vymění téměř milion a čtvrt stříkaček a nabízí rozmanité služby pro drogově nemocné (od zdravotnických přes psychiatrické a psychoterapeutické až po sociální).

Hladná doplnila, že úspěchy této nestátní neziskové organizace v oblasti komplexní systém prevence, péče, léčby a resocializace. jsou nepřehlédnutelné: 60 procent z těch, kteří prošli ambulantní nebo pobytovou léčbou, nyní vede normální život bez drog.

Ve své činnosti hodlá smíchovské K-centrum pokračovat – a klidně i na jiné adrese. Hledání případného nového působiště se však nedaří – navzdory snaze žádat o pomoc třeba i radnice městských částí. Podpora je jen minimální; přístup lze shrnout slovy zmiňovanými již v úvodu. Snažte se, pomáhejte – je to třeba. Jenom, prosím, někde jinde!