Na konci září 1964 spáchal ve zmíněném sanatoriu sebevraždu vedoucí lékař Arnošt Švec. V jeho kapse se našel záhadný lísteček s daty a jmény několika českých měst: Prahy, Hradce, Hluboké nad Vltavou a Karlových Varů. U každého jména byla dopsána písmenka a čísla, která na první pohled nedávala smysl. Jeho tělo našla zdravotní sestra Eva Coufalová, jež se poté zhroutila.

Následující noci se někdo vloupal do Krajské správy léčiv v Plzni. Neztratily se žádné cennosti, jen seznamy dodané léčebným zařízením… Včetně Studničního pramene. Vedoucí kontrolního odboru Ministerstva zdravotnictví ale měl kopie ukradených seznamů u sebe, takže se dalo hned zjistit, co obsahovaly.

Případ vykradačů bytů z roku 1964.
Z pražského podsvětí. O bytařích, kteří měli v kapse klíče

Nervové sanatorium Studniční pramen si podle nich objednávalo až podezřele velké dodávky fenmetrazinu. Vysoce návykový lék se za bývalého režimu předepisoval proti obezitě, stal se ale vyhledávanou drogou pro své vedlejší účinky: člověku dokázal dodat dobrou náladu a energii. Rychle se však dostavily také pocity úzkosti a deprese.

Bohatá zdravotní sestra

Vyšetřovatelé se v této fázi zaměřili na sestru Coufalovou, o které kolovaly drby, že udržuje s doktorem Švecem vztah. Jak jinak by si s platem zdravotní sestry mohla našetřit na nové auto či na dovolenou v Bulharsku? Ta sice zatím kvůli svému kolapsu nemohla vypovídat, více toho však prozradilo její auto, které mělo podezřele hodně naježděno.

12. září 1947 vévodily titulní straně Svobodného slova zprávy o atentátu.
Z pražského podsvětí. Kdo byl tajemným atentátníkem s krabičkami na voňavky?

Když byla porovnána data, kdy měla Coufalová volno, s daty na Švecově lístečku, vyšetřovatelé našli shodu. Coufalová tak zřejmě v oněch dnech cestovala po Čechách, protože jinak by nikdy nestihla s novým autem tolik najezdit. Potvrzovala to i pokuta udělená zdravotní sestře v Praze pro neoprávněné stání před hotelem Slavoj.

Písmeno „S“ bylo uvedeno na lístečku na stejném řádku jako Praha. Další písmena označovala Grand v Plzni, Union v Hradci, Rivieru v Karlových Varech a Oboru v Hluboké nad Vltavou.

Síť měl na starosti správce sanatoria

Podařilo se zjistit, že zaměstnanci sanatoria, včetně Švece, jsou napojeni na důmyslnou síť číšníků v těchto podnicích. Ti svým hostům prodávali fenmetrazin po 50 korunách za tubu.

Právě těmto číšníkům, včetně Marušáka, jezdila Coufalová ve svém volnu léky předávat. Celou síť měl na starosti správce sanatoria Jan Sokolář, který se pokusil zničit důkazy tak, že ukradl seznamy dodávaných léků na Krajské správě léčiv.

Osmdesátiblok modrých Merkurů. Poštovní muzeum jej získalo spolu s dalšími filatelistickými sbírkami převodem z Fondu národní obnovy v březnu roku 1950.
Z pražského podsvětí. K uloupení českého „modrého Mauricia“ stačil drátek