Kriminalista Petr Kolár, jehož tým dovedl případ ke zdárnému konci, ve středu připomněl, že osvědčený model zločinu, pro který se vžilo označení „újezdy", pachatel nijak neměnil. „Pokaždé sehrál stejné divadlo," konstatoval vyšetřovatel. Nebylo to totiž tak, jak je v podobných případech obvyklé: natankovat plnou nádrž, skočit za volant a rychle mizet pryč. Kdepak; dotyčný volil jinou taktiku. Po načerpání menšího množství pohonných hmot přešel k pokladně, kde předstíral prohlížení peněženky i šacování kapes. Následně se vrátil ke svému autu. To obskakoval zprava i zleva; dělal, že prohlíží věci na sedadlech a prohledává i přihrádku v palubní desce. To vše dělal proto, aby odvedl pozornost a obsluha ho nepovažovala za zloděje, ale za popletu, který se dostal do nesnází. Jenže ve skutečnosti neprohravával, co se dá, ale jenom šikovně hrábnul: nenápadně nastartoval – a teprve pak odjel. Pochopitelně bez placení; načerpané palivo si ponechal jako honorář za předvedený herecký výkon.

Zloděj podle Kolárovách slov pouze střídal lokality, ve kterých působil. Začal s ujížděním od pump na Praze 4, pak se přesunul na Prahu 10 – a nakonec přes střední Čechy doputoval až na Karlovarsko. Klec pak spadla v malé obci na Rakovnicku, kde se dotyčný skrýval. „Odtamtud ale nepocházel," řekl Deníku Kolár s tím, že dotyčný se naopak záměrně schovával daleko od svého bydliště. „Tušil, že ho dopadneme," konstatoval vyšetřovatel.

Po zadržení podezřelého policejní detektivové podle jeho slov dohledali ještě dva případy újezdů podezřelého od pump, o kterých dosud nevěděli, a také u jedné čerpací stanice ve středních Čechách našli odstavené jeho nepojízdné auto.