Exekutor podle rozsudku zpronevěřil takzvanou jistotu, kterou u něho složil dlužník z exekučního řízení – stavební firma Geosan Group. Ačkoliv si byl vědom toho, že jde o cizí peněžní prostředky, převedl tuto finanční hotovost v letech 2011 a 2012 z depozitního účtu Exekutorského úřadu Praha-západ na svůj soukromý účet i na účty dalších lidí a společností. Peníze použil pro osobní potřebu a k úhradě vlastních obchodních aktivit a především dluhů.

„Finanční prostředky použil zcela zjevně v rozporu s tím, proč mu byly svěřeny. Takto nezodpovědně přistupoval k exekucím dlouhodobě, vždy se mu ale podařilo sehnat další půjčku," uvedl při odůvodnění verdiktu předseda soudního senátu Jan Kadlec. Dodal, že v součtu si Višváder ve vězení odsedí celkem 10,5 roku vězení. V současné době si už totiž odpykává tříletý trest za podvod.

Soud měl při dnešním hlavním líčení usnadněnou práci v tom, že exekutor nepopíral převody peněz popsané v obžalobě, vinu však odmítl. „Skutek se stal, ale nejde o trestný čin. Pro osobní potřebu jsem si nenechal ani korunu, peníze jsem použil jen na podnikatelskou činnost. Peníze jsem jen včas nestačil vrátit na účet," hájil se.

Na Višvádera byl vydán evropský zatykač a loni v březnu exekutora zadrželi rumunští policisté při pokusu o přechod hranice s Ukrajinou. Dnes tvrdil, že neutíkal, ale jel si do ukrajinské banky vyřídit úvěr, díky kterému prý hodlal osmdesátimilionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu. „V průběhu deseti let mi prošla rukama miliarda korun, částka 80 milionů mi tedy v žádném případě nemohla vyrazit dech. Neměl jsem zájem opouštět svůj úřad a svůj majetek, který si cením na 150 milionů korun. Motiv pro zpronevěru proto neexistuje a nikdy neexistoval," prohlásil.

Milionové dluhy

Višváderovu obhajobu ala zpochybnila žalobkyně Jana Kadeřábková. I kdyby verze o úvěru byla pravdivá, nezískal by ho, protože má dluhy v řádu milionů, upozornila. Za „velmi prapodivné" pak označila to, že exekutorova účetní údajně odevzdala na Višváderův pokyn veškeré účetnictví úřadu neznámému člověku na benzínové pumpě. Od té doby není účetnictví k nalezení.

Exekutorská komora se od Višvádera distancovala a v březnu 2012 na něj podala trestní oznámení. Exekutorovo odvolání komora navrhovala již v roce 2006 v souvislosti s jeho odsouzením za podvod. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec však muže z úřadu neodvolal, argumentoval tím, že trestný čin byl spáchán v době, kdy Višváder ještě exekutorem nebyl.

Exekutorskou praxí Višvádera se v minulosti zabýval také kárný senát Nejvyššího správního soudu. Za dva prohřešky mu uložil pokutu 1,5 milionu korun. V jedné exekuční věci totiž Višváder nerespektoval přerušení exekučního řízení a chtěl dražit nemovitost. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce.

Višváderova kauza se promítla i do legislativy. Od ledna letošního roku exekuční řád nově stanoví, že soudní exekutor musí vést vymožené prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a prostředků, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.