Opakuje své dřívější výhrady, které pro Deník shrnul do tvrzení, že klienti jsou okrádání podruhé – pozemky z majetku společnosti jsou podle jeho slov prodávány hluboko pod reálnou cenou, což prý mají potvrzovat i následné transakce, jejichž předmětem se prodané pozemky staly; podle Čunka tak na uspokojení nároků věřitelů byla získána podstatně nižší suma, než kolik by vynesl prodej za reálné ceny. Již v loni kvůli tomu senátor neúspěšně podával trestní oznámení; podezření na podvodné vedení konkursu se ale podle protikorupční policie neprokázalo a případem se detektivové přestali zabývat. Naopak Čunek sám čelil trestnímu oznámení pro pomluvu.

Mezi bývalými klienty H-Systemu lze najít jak viditelnější a slyšitelnější skupinu, která oceňuje jeho zastání, tak i odpůrce Čunkovi vytýkající, že se staví na stranu lidí bydlící v domcích, jež si sami dostavěli, a opomíjí lidi, co přišli o peníze a nezískali vůbec nic. Čunek takové dělení odmítá a upozorňuje, že všichni klienti, jakkoli jsou uměle rozeštváváni a stavěni proti sobě, jsou ve skutečnosti na stejné lodi: jím kritizované praktiky nevýhodného prodeje majetku z konkursní podstaty prý okrádají jedny stejně jako druhé.

Nesmyslná cena

Argumentem jsou čísla týkající se prodeje pozemků v Lichocevsi na Praze-západ. V roce 2002 tam správce konkursní podstaty prodal 843 čtverečních metrů za 17,3 milionu korun, ačkoli o šest let dříve byly pořízeny za 75 milionů. Následné dění prý potvrdilo, že dosažená cena byla nesmyslná. Nějakou dobu pozemky zůstaly bez pohybu, aniž by byly zhodnocovány – a následně kupec třetinu získané výměry prodal dál za 419 milionů. Z Čunkova pohledu jde o zcela evidentní jednání na úkor věřitelů.

Nyní senátor předpokládá, že jeho argumentům o tom, že stavební pozemky s většinou již připravenými inženýrskému sítěmi byly nesprávně prodávány jako zemědělská půda, avšak i v tomto případě pod cenou (a hlavně nikoli formou dražby, ale cestou přímého prodeje vybranému zájemci), popřeje sluchu ministerstvo. To jménem senátního podvýboru, v jehož čele stojí, žádá o prověření zákonnosti postupu soudního exekutora, ale také o posouzení délky exekučního řízení a jeho plynulosti. Samotný konkurs se táhne již od konce minulého století.

Klienti přišli o miliardu korunSpolečnost H-System nabízející budování domků kolem Prahy za příznivé ceny vstoupila na trh působivě chytlavou reklamou v roce 1993. Nemovitostí ale postavila jen minimum; dokončila 34 rodinných domů a další zůstaly rozestavěny (přičemž část z nich si některá z klientů od roku 1999 dobudovávali za vlastní peníze). Zlom přišel na podzim 1997, kdy firma zkrachovala; musela ukončit své aktivity pro nedostatek finančních prostředků. Následně se ukázalo, že peníze z H-Systemu proudily do jiných společností.

Za podvod, poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku byl odsouzen zakladatel H-Systemu Petr Smetka, který si na Pankráci odpykává 12letý trest a neúspěšně usiluje o předčasné propuštění na podmínku (Obvodní soud pro Prahu 4 mu opakovaně vyhověl, ale soudy vyšší instance verdikt opakovaně zvrátily). Sám odmítal, že by šlo o připravený a záměrný podvod; hájil se tím, že mu jen nevyšel podnikatelský záměr, jehož cílem byly transakce směřující ke zhodnocení peněz.

Vlekoucí se soudní jednání se Smetkovými spolupracovníky a údajnými spoluviníky do finále nedospělo; kauzu ukončila prezidentská amnesie. Podle dostupných údajů v kauze H-System nejméně 1095 klientů přišlo o více než 980 milionů korun.

Čtěte také: Klient H-Systemu, jehož dům byl prodán, se musí vystěhovat