S reportéry hovořit nechtěl – obhájce Jaroslav Ortman, který ho doprovázel, ale prozradil, že klient, který za mřížemi pracoval jako číšník v jídelně vězeňské služby, je silně dojatý.
Z 15letého trestu si odsouzený odpykal více než dvě třetiny – přes 11 roků – a nejen podle vlastních slibů, ale i podle znaleckých posudků se za mřížemi napravil a lze očekávat, že v páchání trestné činnosti nebude pokračovat. Je tedy reálná naděje, že se zařadí do společnosti zcela mimo zločinecké struktury.
„Našel jste své ztracené srdce," poznamenal předseda senátu Kryštof Nový. A ano – nebyl to klam: oči muže ve vězeňském mundúru, sedícího na lavici obžalovaných, se pak zaleskly slzami. Tak, jak se sluší na „kajícného hříšníka" (jak se soudce vyjádřil na adresu vězně prosícího o svobodu).
Pomohl usvědčit spolupachatele
Berdychovi, který zůstával posledním uvězněným členem gangu – paradoxně navzdory tomu, že osvětlil řadu zločinů a pomohl usvědčit spolupachatele včetně policistů zapojených do činnosti skupiny – stanovil soud dohled probačního úředníka a vyměřil sedmiletou zkušební dobu.
Před rokem Berdych s žádostí o předčasném propuštění na podmínku neuspěl. Podle mínění obsaženém v psychiatricko-psychologických posudcích fakt, že ani pak nezatrpkl, v ruzyňské věznici nezměnil své chování a dál patřil k vzorným trestancům s řadou kázeňských odměn, je jedním z dokladů, že se skutečně poučil i napravil. Jeho slova o tom, že hodlá žít řádným životem, se tak nejeví jako plané sliby.
Zajištěné bydlení i práce
Vliv na rozhodování soudu měl mimo jiné i fakt, že Berdych má po propuštění zajištěné bydlení i práci. Důležité je i jeho osobní zázemí. Zaručila se za něho přítelkyně, která věrně čekala na jeho návrat, a po dobu výkonu trestu byl v kontaktu i příslušníky své rodiny. Ti také společně připravili vše potřebné pro jeho nový start na svobodě a zapojení do normálního života.
Záruky vedle partnerky poskytli i další důvěryhodní lidé – jeho otec a známý, který propuštěnému vězni současně nabízí zaměstnání. . Berdych by měl působit jako řidič nebo dělník s platem kolem 18 tisíc hrubého. Muž, který prý bude žít u přítelkyně, v jednací síni prohlásil, že si za mřížemi zvykl žít s malými příjmy.
Korunní svědek bez jakýchkoli výhodTakzvaný Berdychův gang, který vlastně nebyl pevně ustavenou zločineckou skupinou s jasně danou hierarchií, ale lze ho spíš vidět jako příležitostně spolupracující uskupení vzájemně se prolínajících (a jindy třeba zase soupeřících) skupin i jednotlivců, řádil v Praze i v jejím širokém okolí v době kolem přelomu tisíciletí; od roku 1995 do roku 2004, kdy při policejním úderu byla řada kumpánů zadržena.
Se zločinci věnujícími se mimo jiné únosům a vydírání podnikatelů či loupežím – často za použití maskování v podobě policejních uniforem – spolupracovalo i několik kriminalistů; šlo přitom o elitní detektivy, kteří právě s organizovaným zločinem měli bojovat. Celkově byly pro podíl na činnosti gangu stíhány desítky osob. Jako poslední před Davidem Berdychem opustil předloni vězení Tomáš Půta – a také on byl propuštěn předčasně na podmínku; z desetiletého trestu si odseděl osm roků.
Po policejním zásahu v roce 2004 byl Berdych vyšetřovatelům výrazně nápomocen. Pomohl rozkrýt řadu skutků, jejichž odhalení by bez jeho výpovědí bylo velmi obtížné, a výrazně se podílel i na usvědčování spolupachatelů (tehdy však ještě platil starý trestní zákon, který neobsahoval institut spolupracujícího obviněného jako aktuálně platný trestní zákoník, takže mu to nepřineslo jakékoli výhody – například v podobě naděje na udělení nižšího trestu).
Už tehdy Berdych naznačoval, že rozbití gangu provázené jeho vlastním zadržením bylo pro něj vlastně vysvobozením. Původní „dobrodružství" se totiž změnilo v život štvance, provázený i obavami o vlastní přežití. Ostatně – i nyní, poté, co se ocitl na svobodě, si nepochybně musí klást otázku, zda někdo z těch, jimž pomohl za mříže, nebude cítit touhu po odplatě.
Z toho, že by se mu mohlo „něco přihodit", ale nemá obavy advokát Jaroslav Ortman. V minulosti jako obhájce zastupoval i jiné berdychovce – a ví prý od nich, že ačkoli přístup „Davida" nechválili, shodně prohlašovali, že ruku by na něj nevztáhli.
