„Za rozpuštění shromáždění rozhodně nelze považovat zásah policistů proti několika málo účastníkům, kteří neuposlechli policejní výzvy," konstatovala předsedkyně senátu Ivanka Havlíková. Upozornila na to, že pořadatel shromáždění aktivistů byl v kontaktu s velícími policisty a souhlasil s tím, že na jejich pokyn účastníci uvolní prostor v ústí ulice Na Můstku. Valná většina demonstrujících to skutečně udělala, na zem si sedlo jen osm z nich.

Neuposlechnutí výzvy

„Pokud by uposlechli výzvy policie a uvolnili prostor, mohli se dál shromáždění účastnit a nemuseli čelit zákroku policistů spojenému s použitím donucovacích prostředků," dodala soudkyně.

Incident se stal loni 1. července na pražském Václavském náměstí, kde na akci svolané Národní demokracií demonstrovalo několik stovek lidí proti imigraci a uprchlickým kvótám. Někteří z účastníků nesli makety šibenic s nápisem Za vlastizradu, které se podle nich dopustili čeští politici. Ve spodní části náměstí se ve stejné době sešla zhruba stovka levicových aktivistů, protože chtěla vyjádřit nesouhlas s první akcí. Obě shromáždění byla řádně nahlášená.

Průběh incidentu 

Někteří aktivisté včetně Krejčové se posadili na zem, a bránili tak odpůrcům migrantů v průchodu. Poté, co neuposlechli policejní výzvu k vyklizení prostoru, proti nim policisté zakročili. Krejčová byla v dubnu pravomocně zproštěna obžaloby z toho, že napadla policistu, který při zákroku zpacifikoval jejího přítele. Vedení pražské policie zasahujícího policistu po vynesení verdiktu podpořilo. Krejčové, která je doktorandkou na FAMU, zase vyjádřily podporu desítky pedagogů a studentů.

Aktivistka se nyní u správního soudu domáhala toho, aby konstatoval, že rozpuštění shromáždění bylo nezákonné. Její právník Pavel Uhl řekl, že zadržení účastníci se nedopustili ničeho protiprávního a projevovali svůj názor na místě, kde bylo shromáždění nahlášeno, přičemž právo na shromažďování jim zaručuje Listina základních práv a svobod.

Pouze přestupek

Právní zástupkyně krajského policejního ředitelství Eva Matyášová argumentovala tím, že aktivisté sedící na zemi bránili ve výkonu shromažďovacího práva jiným lidem, což zákon považuje za přestupek. Upozornila také na výpověď přítele Krejčové, který v trestním řízení výslovně řekl, že chtěl průvod Národní demokracie zablokovat.

Čtěte také: Soud projedná odvolání v případu ženy, jež prý napadla policistu